Bolesti zad a uvolnění fascií jako lék? Pověra ovčí babičky.

Autor: MUDr. Vladimír Štaffa

Bolesti zad a biologická pravda místo esoterické poezie

Fascie nejsou energetické kanály ani emoční paměť těla. Jsou to živé, adaptivní struktury pojiva.
Jsou propojené s nervovým systémem, reagují na stres i klid, ale stále podle biochemických zákonů, ne podle magie.
A když se jich dotkne fyzioterapeut, „neposouvá tkáň“, ale mění signál, který mozek čte o napětí.

Fascial tissue research in sports medicine
Popis: rozsáhlý přehled složitých komponent fascie, její struktury, funkce a význam v pohybovém systému.
→ PMC (Open Access)

Pavučina, která se stala celebritou

Kdyby se hodnotilo podle počtu hashtagů, fascie by vyhrály olympiádu a nikdo by již na světěn neměl bolesti zad.
„Uvolni fascie a změníš svůj život.“ „Remodeluj fasciální sítě.“ „Tvá pánevní fascie drží emoce.“
Zní to poeticky, ale vědecká realita je podstatně sušší – a možná právě proto zajímavější.

Fascie nejsou samostatný orgán vědomí, ale pojivová tkáň složená z kolagenu, elastinu a mezibuněčné hmoty. Tvoří trojrozměrnou síť, která obaluje svaly, cévy, nervy i orgány. Funguje jako mechanická integrace – tedy něco jako 3D výztuž těla, která rozkládá tah, tlak a tření.

Slovo „uvolnění“ prodává a když máte bolesti zad, inklinujete propadat iracionálním řešením.

Když bolí záda, člověk nehledá vědu. Hledá úlevu.
Proto má internet plný masáží, tejpů a kurzů, které slibují „uvolnění fascií“ a „restart těla“.
Na pohled to vypadá logicky – něco je stažené, tak to rozvolníme.
Jenže tělo není zip. A fascie se nerozepínají podle přání terapeuta.

Existuje sice výzkum na toto téma, ale výsledky jsou smíšené, omezené metodologické postupy, počty a celkově záměry studií.

Effectiveness of myofascial release: systematic review of randomized controlled trials
Popis: hodnotí kvalitu studií MFR (myofasciální uvolnění) – výsledek „smíšený“, části slibné, časté metodologické limity.
→ PubMed

Co se při bolesti zad opravdu děje a co říkají mí klienti?

Většina lidí, kteří ke mně přijdou s „zatuhlými zády“, nemá slepené fascie.
Mají svalový hypertonus, tedy zvýšené napětí z dlouhodobého přetížení, stresu, špatného dýchání nebo nedostatku pohybu.
Tělo se chrání – zpevní se, někde přidá napětí, jinde povolí.

V ten moment se fascie chovají jen jako prostředník.
Nejsou viníkem, ale spíš nosičem informací o napětí.
A proto je mýtus o jejich „mechanickém uvolnění“ tak populární: slibuje jednoduché řešení složitého problému.

[trustindex no-registration=google]

Co o fasciích opravdu víme

V posledních dvou dekádách proběhl boom výzkumu, hlavně díky týmům Carla Stecca, Roberta Schleipa a Tomase Findleyho. Výsledky ale bývají často nesprávně interpretovány ve fitness a terapii.

Mechanická role: fascie rozvádí síly mezi svalovými skupinami.
Senzorická role: obsahuje hustou síť nervových zakončení – Ruffiniho, Paciniho, Golgiho tělíska – které přispívají k propriocepci a vnímání bolesti.
Změna vlastností: ztuhnutí fascie bývá důsledkem zánětu, hypomobility či stresu, nikoli „nalepených toxinů“.
Fasciální kontinuita: jednotlivé vrstvy se pohybují vůči sobě, ale remodelace probíhá při dlouhodobé změně zatížení, ne po pár minutách masáže.

Is It All About the Fascia? A Systematic Review and Meta-analysis
Popis: systematický přehled, zkoumá roli fascie jako struktury přenášející síly ve svalových poraněních.
→ PubMed
→ Poznámka: studie ukazuje, že fascie mohou mít potenciál pro přenos sil, ale není to důkaz pro účinnost manuálních technik.

Proč „uvolnění fascií“ nefunguje tak, jak se říká a bolesti zad ovlivňuje spíše nepřímo a ne strukturálně.

Mechanicky to nedává smysl.
Kolagenová vlákna, která tvoří fascie, mají pevnost ocelového drátu a při běžném tlaku prstů se nezmění.
Experimentálně to dokládá Chaudhry et al., 2008 – aby došlo k plastické deformaci pojiva, bylo by potřeba tlak přes 900 newtonů, tedy síla, kterou běžná lidská ruka nevyvine.

Co se ale děje, je něco jiného:
dotyk, tlak a pohyb ovlivňují nervový systém.
Mozek přehodnotí napětí, spasmus poleví, krevní průtok se zlepší – člověk cítí úlevu.
To je skutečný efekt manuálních technik, ale ne fyzické „rozlepení“ fascií.

Myofascial Release for Chronic Low Back Pain – meta-analýza / systematický přehled
Popis: meta-analýza, která zjišťuje, že MFR může mít efekt na bolest a fyzickou funkci u chronické bolesti dolní části zad.
→ PMC (Open Access)

Co tedy pomáhá na bolesti zad.

Dlouhodobě funguje jen aktivní přístup – pohyb, síla a pravidelnost.
Při cvičení se zlepšuje cirkulace tekutin, fascie hydratují, fibroblasty produkují nová kolagenová vlákna.
To je skutečná „remodelace“.
Potvrzuje to například Schleip & Müller (2013), kteří popsali, že pružnost fascií se mění jen při opakované zátěži (PubMed).

Proto dává větší smysl naučit záda znovu pracovat než je donekonečna „uvolňovat“.
Fascie nechtějí klid – chtějí pohyb s respektem.

Mýtus „uvolňování“ fascií

Termíny jako myofasciální release nebo fasciální uvolnění znějí dramaticky a snaží se vám namluvit a vnmutit, že nějaklou zázračnou technikuou dotýkání se těla dojde ke změně funkčních vad pohybu, strukturálním změnám a zbaví vás bolesti zad. je to manipulace s psychicky rozhozenými lidmi žijícími v akutní nebo chronické bolesti zad a pohybového aparátu. Ale fyzikálně:
kolagenový kolagen s viskoelastickou strukturou se nemůže „rozpustit“ tlakem prstu.
Pokud terapeut vyvine sílu 50–100 N (cca 5–10 kg), deformuje jen povrchovou vrstvu – ani zdaleka ne to, čemu se říká „fasciální slepení“.

Jak poznat marketing od medicíny

Pokud narazíte na fráze typu:

„Naše manuální techniky uvolní vaše svalové a fasciální napětí.“
„Pomocí fasciální masáže odstraníme bolest zad.“
„Fasciální reset pro vaše tělo.“

…mějte se na pozoru.
V překladu to znamená: „Přijďte, ulevíme vám na chvíli, ale příčinu necháme být.“

Věda je v tom prostá – bolest se zlepšuje tam, kde se obnoví síla, pohyb a kontrola.
Ne tam, kde se jen hledá spása v tlaku prstů.

Pohyb jako jediný opravdový remodelátor

Fascie reagují na pohyb, hydrataci a metabolické stimuly.
Mechanická stimulace během cvičení aktivuje fibroblasty – buňky, které vytvářejí kolagen a základní hmotu.
Dlouhodobě se tak mění viskoelasticita a skluznost vrstev (Schleip & Müller, 2013, PubMed).

Tedy ne masážní míček, ale pravidelný, variabilní pohyb – od chůze po silový trénink – je to, co fascie „přestaví“.
Bez pohybu fascie ztuhnou. S pohybem se reorganizují.

[trustindex no-registration=google]

Závěr

Fascie nejsou náš nepřítel ani klíč ke spáse.
Jsou jen tichou výztuží, která čeká, až s ní začneme zacházet smysluplně.
Kdo chce záda opravdu „uvolnit“, musí je nejdřív naučit pracovat správně.

Pokud hledáte cestu, která stojí na vědě, ne na slibech, domluvte si konzultaci.
→ Objednat konzultaci
→ Zpět na hlavní stránku