MUDr. Vladimír Štaffa

Blog

  • Výhřez ploténky bederní páteře – léčba bez operace

    Výhřez ploténky bederní páteře – léčba bez operace

    výhřez ploténky bederní páteře
    bolest-zad-cvičení-síla-věda
    BEST systém_léčba_výhřez ploténky bederní píteře

    Výhřez ploténky bederní páteře – léčba bez operace

    MRI výhřez ploténky bederní páteře – léčba bez operace
    MRI snímek výhřezu meziobratlové ploténky bederní páteře (zdroj: Pixabay, CC0 licence)

    Výhřez ploténky bederní páteře je častá příčina bolesti zad, ale ve většině případů se hojí konzervativně. Rozhodující je klinický obraz, nikoli samotný nález na MRI. Cílem je léčba výhřezu ploténky bederní páteře bez operace s důrazem na postupnou zátěž a návrat funkce.

    Co se v ploténce děje & jak to cítíme

    Při natržení anulu může jádro tlačit na nervový kořen a vyvolat ischias. Bolest se zhoršuje při delším sezení, kašli či kýchnutí, někdy se přidává brnění a slabost v noze. Diferenciální diagnostika zahrnuje fasetový syndrom, SI kloub a stenózu.

    BEST: tři pilíře, které drží záda

    • Dech & tlak: koordinace bránice, žeber a pánve pro stabilní nitrobřišní tlak.
    • Motorické kotvy: lopatka–žebra–pánev; učení bezpečného hip-hinge a vzporů.
    • Progresivní síla: krátké, kontrolované dávky zatížení pro adaptaci tkání a návrat tolerance.

    Výhřez ploténky bederní páteře – Fáze terapie (stručně)

    1. Akutně: úleva polohou, edukace, dechová kontrola, krátkodobá analgetika dle doporučení.
    2. Aktivace: izometrie trupu bez provokace ischiasu, šetrná neurodynamika, chůze.
    3. Síla & návrat: dřepové a tahové vzorce, tlaky/tahem, postupná zátěž dolních končetin a hýždí.

    Evoluce vs. moderní sed a šups: výhřez ploténky bederní páteře

    Páteř vznikla pro chůzi a přenášení břemen, ne pro celodenní sed. Ploténka se vyživuje difuzí při střídání tlaku a odlehčení. Právě proto má rozumně dávkovaný silový trénink zásadní místo v léčbě i prevenci recidivy.

    Vědecké důkazy

    • Hides et al., Spine J 2020: cílený trénink hlubokých svalů snižuje recidivu a zlepšuje funkci. PubMed
    • Chou et al., NEJM 2018: dlouhodobé výsledky konzervativní léčby a operace jsou srovnatelné (12–24 měs.). NEJM
    • Steffens et al., BMJ 2023: většina pacientů s výhřezem ploténky bederní páteře se zlepší bez operace. BMJ

    Výhřez ploténky bederní páteře – Jak začít bezpečně

    Začněte dýcháním do žeber a břicha, krátkou chůzí a izometrií trupu. Dále přidejte hip-hinge, vzpory a dřepy v kontrolované hloubce. Zlepšení mobility hrudní páteře a síly hýždí snižuje tlak na bederní páteř a urychluje hojení výhřezu ploténky bederní páteře.

    Více o přístupu pro výhřez ploténky bederní páteře BEST najdete v článku BEST – tělo v rovnováze a v přehledu Bolesti zad: mýty a fakta.

    Evoluční pohled: proč je bederní páteř zranitelná

    Lidská bederní páteř nese unikátní zátěž spojenou s chůzí po dvou. Zakřivení (lordóza) umožňuje pružný přenos sil, ale současně klade vysoké nároky na meziobratlové ploténky a svalový korzet. V dávných podmínkách se tělo pohybovalo většinu dne – střídal se dřep, chůze, nošení břemen a krátké výbuchy intenzity. Dnešní model sedět–řídit–sedět mění distribuci tlaků v discích a zvyšuje riziko výhřezu ploténky.

    Moderní životní styl vs. ploténky

    • Dlouhé sezení zvyšuje intradiskální tlak a snižuje difuzi živin; ploténka pak regeneruje hůř.
    • Nízká svalová síla = horší stabilita trupu a větší zátěž pasivních struktur (vazů, plotének).
    • Stres a špatný spánek snižují toleranci k bolesti a zpomalují hojení.

    Proto léčba výhřezu bez operace není „nicnedělání“, ale řízený návrat k funkčnímu pohybu – od dýchání a motorických kotev až po sílu velkých svalových skupin. Více k našemu postupu najdete v přehledu BEST – tělo v rovnováze a v článcích na stránce Bolesti zad.

    Tvrdé důkazy: role silového tréninku

    Systematické přehledy a klinické studie dlouhodobě ukazují, že strukturovaný silový trénink a programy zaměřené na stabilitu trupu zlepšují bolest, funkci i návrat do práce – a snižují riziko recidivy.

    • Stabilizace + síla: cílený trénink hlubokých svalů a progresivní zátěž snižují recidivu i invaliditu (např. Hides et al., Spine J 2020).
    • Intenzivní, ale krátké dávky: vyšší relativní zátěž (pod dohledem) přináší lepší funkční zisky než „věčné protahování“ bez progrese.
    • Konzervativní vs. operace: v horizontu 12–24 měsíců jsou výsledky srovnatelné; operace pomáhá hlavně s rychlejší úlevou u vybraných indikací (souhrn v BMJ 2023 a NEJM 2018).

    Jak vypadá bezpečný začátek pro diagnózu: výhřez ploténky bederní páteře (BEST, zkráceně)

    1. Akutně: edukace, úleva polohou, dýchání do břicha/žeber, krátkodobé analgetikum dle doporučení.
    2. Aktivace: motorické kotvy (žebra–pánev–lopatky), izometrie trupu bez provokace ischiasu.
    3. Progrese síly: dřepy, hip-hinge, tlaky/tahem s lehčí–střední zátěží; kratší série, kontrolovaná technika.
    4. Návyky: přestávky od sedu, technika zvedání, spánek, postupný návrat k oblíbeným aktivitám.
    Pointa: ploténka je živá tkáň. Reaguje na správně dávkované zatížení růstem tolerance a lepší výživou. Síla není riziko, ale nástroj – pokud je dávkovaná chytře.

    Chcete-li, připravím vám osobní plán BEST krok za krokem přímo le vašich schopností a možností terapeuticý plán pro výhřez ploténky bederní páteře – včetně úprav práce vsedě, návratu ke sportu a prevence recidivy. Objednat konzultaci můžete přes Kontakt.

    MUDr. Vladimír Štaffa – lékařská fyzioterapie, Poříčí nad Sázavou.
    www.vladimirstaffa.cz

  • 6 faktů o tom, jak funguje pohybový systém

    Chceš, aby tvůj pohybový systém fungoval lépe?
    Pokud řešíš dlouhodobé bolesti zad, kloubů nebo se chceš bezpečně vrátit k pohybu, můžeme společně najít cestu.
    Objednej se na vyšetření – pracuji s pohybem systémově, včetně nervového a imunitního systému, ne jen s „bolavým místem“.

    📍 Praha
    📞 +420 720 950 310
    📧 v.staffa@icloud.com
    🌐 www.vladimirstaffa.cz

    pohybový systém

    6 faktů o tom, jak funguje pohybový systém

    Pohybový systém si většina lidí představí jako svaly, šlachy a klouby. Moderní věda ale ukazuje, že to je jen část příběhu. Skutečný pohyb vzniká propojením těla, mozku a vnitřního stavu – systému, kterému v rehabilitaci říkáme trichotomie pohybu.

    Tady je 6 faktů, které zásadně mění pohled na to, jak náš pohybový systém funguje.

    1. Pohybový systém není jen tělo, ale triáda tělo–mozek–emoce

    Pohyb je výsledek spolupráce tří složek:

    • motorická (tělo) – svaly, šlachy, fascie, klouby, pákové poměry, síla a rozsah,
    • kognitivní (mozek) – plánování, koordinace, motorická kontrola, učení,
    • emočně-autonomní (vnitřní stav) – stres, emoce, vagus, dech, spánek.

    Tomu říkáme trichotomie pohybu. Když se rozladí jedna část, přizpůsobí se celý pohybový systém – často formou kompenzací a bolesti.

    2. Bolest mění motorickou kontrolu (i když je sval „silný“)

    Výzkumy ukazují, že bolest mění způsob, jakým mozek řídí pohyb, a to někdy i dlouho poté, co akutní problém odezněl. Nejde tedy jen o „slabý sval“, ale o reorganizaci motorické kontroly.ScienceDirect

    To znamená, že:

    • tělo začne některé svaly „šetřit“ a jiné přetěžovat,
    • mění se koordinace a časování aktivace,
    • vznikají nové, často méně výhodné pohybové vzorce.

    Proto při léčbě bolesti zad nebo krční páteře nestačí jen posilovat – je potřeba znovu „přeučit“ celý pohybový systém, včetně řízení z mozku.

    Podrobněji se tomu věnuji v článku o bolesti zad a cvičení, který najdeš zde.

    3. Pohybový systém se učí – stejně jako jazyk nebo hudební nástroj

    Mozek si tvoří pohybové programy a s každým opakováním je upravuje. To je důvod, proč:

    • špatné návyky (např. ochranné držení při bolesti) se mohou „zafixovat“,
    • správně cílený trénink může obnovit funkci i tam, kde jsou roky obtíží.

    Studie ukazují, že kombinace vzdělání o bolesti a cileného cvičení je účinnější než samotné cvičení – mozek lépe chápe, co se děje, a pohybový systém se učí funkčnějším způsobem.ResearchGate+1

    4. Stres a emoce přímo ovlivňují pohybový systém

    Chronický stres a emoční zátěž nejsou jen „v hlavě“. Přes autonomní nervový systém (sympatikus, parasympatikus, vagus) mění:

    • svalový tonus,
    • dechový vzorec,
    • srdeční frekvenci,
    • vnímání bolesti.

    Výzkumy ukazují, že změny v autonomním nervovém systému souvisí s tím, jak mozek zpracovává pohyb, motorické učení i pozorování pohybu.Frontiers

    Proto u lidí s chronickou bolestí nebo funkčními poruchami pohybu často neřešíme jen svaly, ale i dech, spánek, stres a bezpečí – jinak se pohybový systém nikdy skutečně „nepřeladí“.

    5. Cvičení je jedna z nejlépe podložených intervencí – ale jen jako součást komplexního přístupu

    Velké přehledové studie a metaanalýzy ukazují, že pohyb a cvičení patří mezi nejúčinnější nefarmakologické strategie pro léčbu chronické bolesti zad – i když efekty jsou střední a musí být individualizované.Cochrane Library+1

    Z toho plyne:

    • samotné cvičení bez změny řízení pohybu a vnitřního stavu má omezený efekt,
    • nejlepší výsledky má kombinace cvičení, edukace a práce se stresem,
    • pohybový systém potřebuje čas a trpělivost – ne zázračný cvik.

    6. Do pohybového systému patří i vagus a „biologie klidu“

    V posledních letech se hodně zkoumá vagus nerve – hlavní nerv parasympatiku. Hraje roli v regulaci zánětu, nálady, stresu i motorického výkonu.PMC+1

    Dobře naladěný vagový systém:

    • zlepšuje regeneraci po zátěži,
    • snižuje vnímanou bolest,
    • podporuje schopnost učit se novým pohybovým vzorcům,
    • stabilizuje vnitřní prostředí, ve kterém pohybový systém funguje.

    Proto v moderní rehabilitaci už není „dýchání“ jen relaxační vsuvka, ale plnohodnotný nástroj, jak ovlivnit fungování celého pohybového systému.

    Závěr: pohybový systém je dialog, ne stroj

    Pohybový systém není jen soustava svalů. Je to dialog těla, mozku a vnitřního stavu.
    Pokud chceme trvale ovlivnit bolest, výkon nebo prevenci zranění, musíme pracovat se všemi třemi složkami současně – s motorikou, kognicí i autonomní regulací.

    Článek o bolesti zad
    https://vladimirstaffa.cz/blog-vladimirstaffa-cz-bolesti-zad/
    – pro pasáže o bolesti zad, cvičení a pohybových stereotypech.

    Homepage / objednání
    https://vladimirstaffa.cz/

    Zde naleznete něklik článků na toto téma z respektovaného portálu PUBMED

    1. Motor control & pain
      Hodges PW. Pain and motor control: From the laboratory to rehabilitation. Pain. 2011. ScienceDirect

    2. Cvičení u chronické bolesti zad
    Hayden JA et al. Exercise therapy for chronic low back pain. Cochrane Database Syst Rev. 2021. Cochrane Library

    3. Autonomní nervový systém a pohyb/pozorování pohybu
    Collet C et al. Autonomic nervous system correlates in movement observation and motor imagery. Front Hum Neurosci. 2013. Frontiers

    4. Vagus, ANS a regulace organismu
    Cerritelli F et al. A review on the vagus nerve and autonomic nervous system. 2021. PMC

    Chceš, aby tvůj pohybový systém fungoval lépe?
    Pokud řešíš dlouhodobé bolesti zad, kloubů nebo se chceš bezpečně vrátit k pohybu, můžeme společně najít cestu.
    Objednej se na vyšetření – pracuji s pohybem systémově, včetně nervového a imunitního systému, ne jen s „bolavým místem“.

    📍 Praha
    📞 +420 720 950 310
    📧 v.staffa@icloud.com
    🌐 www.vladimirstaffa.cz

  • 7 znaků, podle kterých poznáte správné cvičení (a jak se vyhnout guruům)

    správné vs nesprávné cvičení

    V době, kdy algoritmy křičí hlasitěji než zkušenost, je těžké rozlišit, co je skutečně správné cvičení a co je jen dobře prodejný příběh. Lidské tělo je přitom mimořádně poctivý partner: neochotně přijímá zkratky a miluje postupnost, klid a logiku.

    A přesto se každý týden objevují nové guruské metody, které slibují jediný správný pohyb, jediný cvik či sestavu těch „správných cviků“, jedinou cestu. 🙂
    Tento článek je malým kompasem, který vás vrátí zpět k vědě, k realitě — a k tomu, co vaše tělo skutečně potřebuje.

    1) Správné cvičení vždy dává smysl vašemu tělu, ne jen oku

    Trendy se mění. Anatomie ne.

    Správné cvičení respektuje stav vašich kloubů, kapacitu svalů, aktuální bolest i to, jak rychle se adaptujete. Neexistuje cvik, který by byl správný pro všechny. Existuje jen správný proces — a ten začíná tam, kde zrovna jste.

    2) Správné cvičení nezesiluje bolest, ale chápe její význam

    Bolest není porucha. Je to zpráva.

    Cvičení, které nutí překonávat ostrou bolest, porušuje biologickou logiku. Výjimky existují, ale patří do rukou odborníka — ne influencera s megafonem a jednoduchým heslem.

    3) Správné cvičení postupuje v logických krocích

    BEST systém staví na vědecké posloupnosti:

    aktivace → síla → kontrola → integrace do běžného života

    Tohle není hra slov. Je to neurofyziologie, adaptace a ochrana vašich tkání.
    Cokoli, co slibuje „okamžitou nápravu“, je jen jiný tvar starého mýtu.

    4) Správné cvičení je měřitelné — klidně i velmi jednoduše

    • méně bolestí
    • více síly
    • větší tolerance zátěže
    • lepší držení těla bez úsilí
    • snadnější každodenní činnosti

    Pokud se nic z toho nemění, není problém ve vás — ale v metodě.

    5) Správné cvičení nestraší. Vysvětluje.

    Profesionál vás naučí rozumět svému tělu tak, abyste nebyli závislí na někom dalším.
    Guru vás naopak potřebuje nejisté — protože na nejistotě se skvěle staví loajalita.

    Strach z „blokád“, „slepených fascií“ nebo „vybočené pánve“ je jen starý trik, zabalený do nového slovníku.

    6) Správné cvičení vás učí, ne opravuje

    Tělo není rozbitý spotřebič.
    Není třeba ho „napravovat“ dotykem, tlakem ani magickým trikem.

    Správné cvičení vás učí:

    • co váš pohyb znamená
    • co potřebují vaše svaly
    • jak poznat zátěž, která prospívá
    • jak pokračovat bez trenéra

    To je skutečná svoboda.

    7) Správné cvičení je jednoduché… ale ne zkratkovité

    Jednoduché neznamená instantní. Znamená to:

    • jasný systém
    • logickou progresi
    • dlouhodobou udržitelnost

    Přesně to, co popisují systematické přehledy (např. Exercise therapy for chronic low back pain, PubMed 2021).

    🟦 BEST mikro-plán: 8min rutina pro bederní páteř (pro laiky)

    Bez pomůcek. Bez rizika. Pro každého s lehkými či středními symptomy.

    1) Aktivace – 2 minuty

    Cat-camel
    8–10 pomalých opakování.
    Cíl: rozjet segmentální pohyb, zklidnit nervový systém.

    Marching dead-bug (jemná varianta)
    8 opakování na každou stranu.
    Cíl: aktivace hluboké břišní svaloviny.

    2) Síla – 3 minuty

    Glute bridge
    2×12
    Cíl: přenést zátěž z bederní páteře na hýžďové svaly.

    Bird-dog
    2×8 na každou stranu
    Cíl: stabilita trupu a křížokyčelního spojení.

    3) Kontrola – 2 minuty

    Standing hip hinge (výuka předklonu)
    10 pomalých opakování
    Cíl: naučení pánevní mechaniky, prevence přetížení L5/S1.

    4) Integrace – 1 minuta

    Dýchejte do břicha při chůzi – 60 sekund
    Cíl: sladění dechu, břišní stěny a bederní kontroly.

    Závěr

    Správné cvičení není o tom, co vypadá dobře na videu, ale o tom, co dělá pro vaše tělo. Snižuje bolest, zvyšuje sílu, přidává kontrolu — a učí vás být od sebeuvědomění k odolnosti.

    Pokud chcete sestavit plán, který skutečně odpovídá vašemu tělu, můžete se na mě kdykoli obrátit.

    Nějaké další čtení k tomu:

    Blog_Vladimirstaffa.cz-bolesti zad-pohybový aparát

    Bolest zad (bederní páteř): co pomáhá doopravdy

    Bolest kyčle – odborný pohled MUDr. Vladimíra Štaffy

    Další články na webu PubMed jež patří k tomu nejlepšímu, když chcete vědět fakta z medicíny a to nejen z rehbailitace:

    1. web WHO – doporučení pro fyzickou aktivitu : Physical activity

    2. web NICE (National Institute for Health and Care Excellence) Overview | Low back pain and sciatica in over 16s: assessment and management | Guidance | NICE

    3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34580864/

    4. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8477273/

    5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38035307/

    6. brožura o silovém tréninku (cvičení) od ACS – American College of Sports Medicine – doporučuji!!! https://www.prescriptiontogetactive.com/static/pdfs/resistance-training-ACSM.pdf

  • Bolest zad a krku – 6 vědeckých faktů o bolesti zad a krku, které by měl znát každý

    Bolest zad a krku – 6 vědeckých faktů o bolesti zad a krku, které by měl znát každý

    bolest zad a krku

    Bolest zad a krku dnes patří k nejčastějším problémům, se kterými lidé končí v ordinacích fyzioterapeutů i lékařů. Přesto mnoho lidí netuší, jak bolest zad a krku skutečně vzniká, proč se vrací a hlavně — co na ni opravdu funguje. Tento článek shrnuje 6 vědeckých faktů, které vám pomohou pochopit podstatu problému a zároveň nabídnou řešení, které dává dlouhodobý smysl.

    1) Bolest zad a krku obvykle nevzniká náhle

    Většina lidí si spojuje bolest zad a krku s jedním konkrétním pohybem — „zvedl jsem tašku“, „otočila jsem se ve spánku“, „předklonil jsem se a píchlo mě“. Ve skutečnosti jde jen o poslední kapku v delším procesu. Bolest zad a krku se obvykle vyvíjí týdny až měsíce vlivem:

    • slabé hluboké stabilizace,
    • dlouhodobého sedu,
    • jednostranného zatížení,
    • změny dechového stereotypu,
    • únavy nervového systému.

    To, co vnímáte jako náhlé „seklo mě“, je ve skutečnosti jen symptom dlouhodobé nerovnováhy.

    2) „Blokády“ a „posunuté obratle“ nejsou skutečná diagnóza

    Bolest zad a krku se často vysvětluje mýty o „uskřípnutém nervu“, „posunutém obratli“ nebo „blokádě“. Z anatomického hlediska však obratle neposkakují jako kostky lega a nervy většinou nejsou „uskřípnuté“.

    To, čemu lidé říkají blokáda, je ve většině případů:

    • zvýšené lokální svalové napětí,
    • změna citlivosti nervového systému,
    • ochranný reflex, který tělo aktivuje, když se cítí nestabilní.

    Bolest zad a krku tedy není mechanická závada, ale funkční reakce.

    3) Nervový systém je klíčový — ne sval jako takový

    Moderní neurofyziologie ukazuje, že bolest zad a krku je především problém nervového systému. Pokud mozek „cítí“, že se pohybujete neekonomicky nebo nestabilně, zvyšuje napětí svalů a jejich citlivost.

    Výsledkem je:

    • tuhost šíjových svalů,
    • tlak mezi lopatkami,
    • pálivá bolest v bedrech,
    • bolesti hlavy,
    • a celkově nižší tolerance k zátěži.

    Tělo tedy nechrání vás před pohybem — chrání sebe před vaším pohybovým stereotypem.

    4) Cvičení je nejúčinnější léčba bolesti zad a krku

    Vědecké studie z posledních let jsou konzistentní:
    silový trénink + koordinace + postupná zátěž = nejvyšší účinnost.

    Cvičení:

    • obnovuje stabilitu,
    • zlepšuje dýchání,
    • posiluje slabé svalové skupiny,
    • mění motoriku,
    • snižuje citlivost nervového systému.

    Pasivní postupy (masáže, fyzikální terapie, baňkování, mobilizace) mohou přinést krátkodobou úlevu, ale neřeší příčinu bolesti zad a krku.

    5) Stres a únava zvyšují intenzitu bolesti zad a krku

    Bolest zad a krku není jen o svalech. Je to systémová reakce těla.
    Stres snižuje práh pro vnímání bolesti:

    • zvyšuje napětí horní části trapézu,
    • snižuje kvalitu dýchání,
    • mění držení krční páteře,
    • zhoršuje regeneraci nervového systému.

    Někteří lidé mají „špatná záda“ ne proto, že by byla poškozená, ale proto, že jsou prostě dlouhodobě přetížení.

    6) Síla + stabilita + koordinace = dlouhodobé výsledky

    Tady přichází do hry systém BEST (Body Efficient System Training), který stavím na třech pilířích:

    • Síla — bez ní se páteř hroutí do kompenzací.
    • Koordinace — mozek musí vědět, jak se hýbat efektivně.
    • Stabilita — správné dýchání a hluboké svaly tvoří základ.

    Když tyto tři oblasti fungují, bolest zad a krku se nevrací. Zmizí nejen bolest, ale i její příčina.

    Co dělat, když vás bolí záda nebo krk právě teď

    1. Zkuste jemný pohyb — chůze, rotace trupu, klidný pohyb do komfortu.
    2. Dýchejte klidně do břicha — bez zvedání ramen.
    3. Vyhněte se dramatizaci — většina akutních epizod ustoupí během 2–6 týdnů.
    4. Pokud se bolest vrací, potřebujete posílit, stabilizovat a upravit techniku pohybu — ne další masáž.
    bolest zad a krku

    Závěr

    Bolest zad a krku není tajemná ani nepochopitelná. Je logickým důsledkem toho, jak se hýbeme, jak dýcháme a jak žijeme. A stejně logicky se dá i řešit — vědecky, systémově a dlouhodobě.

    Pokud potřebujete s bolestí zad a krku pomoci, můžete se objednat online.

    🔗Více informací najdete třeba zde:

    Zajímavé články pak můžete přečíst zde. Kdo neumí anglicky, nevadí, použijte překladač přímo v prohlížeči, třeba Copilot u Microsoft Windows etc.

    1. Exercise therapy for chronic low back pain – PubMed Exercise therapy for chronic low back pain
    2. WHO guideline on chronic primary pain (2021)
      Zohledňuje nefarmakologické intervence (cvičení, edukace atd.) u chronické muskuloskeletální bolesti.
      https://www.who.int/publications/i/item/9789240008281
    3. Mezinárodní doporučení / guidelines k bolesti zad
    4. NICE guideline – Low back pain and sciatica in over 16s (NG59)
      Doporučení k diagnostice a léčbě bolesti beder včetně role cvičení a manuální terapie.
    5. Biopsychosociální model bolesti / neurofyziologie – jak vnímáme svou bolest – 15. leté zkušenosti ve výzkumu Fifteen Years of Explaining Pain: The Past, Present, and Future – PubMed
  • Bolest zad – 6 cviků na bolest zad

    Bolest zad – 6 cviků na bolest zad

    Cvičení na bolest zad
    Cvičení na bolest zad

    Upozornění: Informace na této stránce mají vzdělávací charakter a nenahrazují osobní vyšetření ani léčebné doporučení lékaře. Každý trénink přizpůsobte své aktuální toleranci; pokud máte horečku, silnou nebo noční klidovou bolest, neurologické příznaky, poúrazový stav či jiné závažné obtíže, vyhledejte lékaře. Cvičení provádíte na vlastní odpovědnost.

    Bolest zad: BEST program pro bederní páteř (podle vědy, srozumitelně)

    Nespecifická bolest beder je nejčastější muskuloskeletální potíž dospělých. Ve většině případů nejde o „vyhřezlou ploténku“ jako jedinou příčinu, ale o souhru zatížení, spánku, stresu a techniky pohybu. Dobrá zpráva: cílený, postupný trénink a změna návyků dlouhodobě fungují lépe než pasivní metody.

    Bolest zad. BEST rámec (Body Efficient System Training)

    • B – Bolest & behavior: zklidnit reaktivní bolest, rozfázovat den, zavést „mikro-pohyby“.
    • E – Bolest zad. Efektivní biomechanika: naučit páteř a kyčle spolupracovat; dýchání + bránice.
    • S – Síla & stabilita: progresivní zatížení v bezpečných vzorcích (hinge, squat, carry).
    • T – Tolerance: budujeme kapacitu tkání (objem × intenzita × frekvence) s respektem k 24h oknu bolesti.

    Program: Bolest zad – Bederní páteř (6–12 týdnů)

    Pozn.: dávkování uprav podle tolerance; bolest po cvičení nesmí být horší následující den.

    1) Zklidnění & dech (denně)

    • Laterální dech do žeber (3–5 min): vleže, kolena pokrčená; výdech delší než nádech.
    • 120/90 pozice u zdi (2–3 min): lehká aktivace břicha, žebra „dolů a do stran“.

    Cíl: snížit „guarding“ a nastavit bránici jako součást stabilizace.

    2) Mobilita kyčlí a hrudní (3–5× týdně)

    • Hip flexor – výpad s podsazenou pánví (2×30–45 s/strana)
    • Hrudní rotace v kleku na všech čtyřech (2×8–10/strana)

    Cíl: uvolnit to, co bedra často kompenzují.

    3) Motorická kontrola (3–5× týdně)

    • Hinge u zdi (3×8–10): hýždě „ke zdi“, pánev neutrálně, žebra klid.
    • Dead bug (s výdechem) (3×6–8/strana): pomalé tempo, bez prohnutí v bedrech.

    Cíl: čistý pohyb kyčlí bez „tahání beder“.

    4) Síla – nízký start (3× týdně)

    • Hip hinge s KB/ČJ (3–4×6–8): důraz na excentriku, pauza 2 s dole.
    • Goblet squat (3×8–10): lokty mezi kolena, dlouhý trup; dech rytmizuje opakování.
    • Farmářská chůze (3×20–40 m): neutrální postoj, plynulý dech.

    Cíl: bezpečně zvedat a nést – kapacita > zákaz pohybu.

    5) Progrese (po 2–3 týdnech dobré tolerance)

    • Přidej zatížení o 2,5–10 % týdně, nebo opakování o 1–2.
    • Zaveď RDL a most na jedné noze (2–3×6–8/strana).
    • Sleduj 24h okno: lehká svalovka OK, návrat ostré bolesti = krok zpět.

    6) Chyby, které brzdí když máš bolest zad.

    • „Šetření zad“ donekonečna – bez řízené zátěže se kapacita nezvedne.
    • „Břicho na 100 %“ – cílem je koordinace, ne rigidita.
    • Přeskok do „crossfit tempa“ po týdnu zlepšení – drž rytmus a malé kroky.

    Spánek, stres, rutina

    • 7–9 h spánku, pravidelný režim.
    • Mikro-pohyby každou hodinu (30–60 s): 10× hinge u zdi, dřep u stolu, 20 m carry.
    • Měř kroky (6–10k/den dle fáze) a zátěž (subjektivní škála 1–10).

    Kdy k lékaři

    Červené vlajky: úraz s podezřením na frakturu, horečky/úbytek váhy, poruchy svěračů, progresivní neurologický deficit, noční klidová bolest nereagující na polohu.

    FAQ

    Co je nejčastější příčina bolesti beder?
    Většinou nespecifická bolest ze zátěžových návyků a snížené kapacity tkání.

    Mám v akutní fázi cvičit?
    Ano, v toleranci. Začni dechem, jemnou mobilitou a lehkou motorickou kontrolou.

    Jsou mrtvé tahy bezpečné?
    S technikou a postupnou progresí ano – budují kapacitu, ne riziko.

    Jak rychle se to zlepší?
    První úleva týdny, pevnější výsledky měsíce. Důležitá je konzistence a spánek.

    Chceš plán na míru pro bolest zad?

    Vstupní vyšetření + vedený trénink. Společně nastavíme progres, který vydrží.

    Objednat vyšetření

    Literatura

    1. NICE Guideline NG59: Low back pain and sciatica in over 16s. NICE, 2016 (aktuální webová verze).
    2. Qaseem A, et al. Noninvasive Treatments for Acute, Subacute, and Chronic Low Back Pain. Ann Intern Med. 2017.
    3. Hayden JA, et al. Cochrane Review: Exercise therapy for chronic low back pain. 2021. (viz i PubMed záznam PMID:34580864)
    4. IJzelenberg W, et al. Cochrane Review: Exercise therapy for acute non-specific low back pain. 2023. (shrnutí: PMID:37646368)
    5. Pocovi NC, et al. Effectiveness and cost-effectiveness of an individualised progressive walking + education intervention (WalkBack RCT). The Lancet. 2024. (PubMed: PMID:38908392)
    6. Zhou T, et al. Recent clinical practice guidelines for the management of low back pain: a global comparison. BMC Musculoskelet Disord. 2024.
    7. Ferreira ML, et al. Global burden of low back pain. Lancet Rheumatology. 2023. (PubMed: PMID:37273833)

    Související obsah

    Upozornění: Informace slouží k edukaci a nenahrazují osobní vyšetření ani léčebné doporučení. Cvičení přizpůsobte své toleranci; při noční klidové bolesti, neurologických příznacích či poúrazových stavech vyhledejte lékaře. Zobrazení klienti jsou použiti se souhlasem a anonymizováni.

  • Bolest kyčle – co ji způsobuje a jak postupovat ve správné diferenciální diagnostice

    kyčel-bolest kyčle-anatomie

    Co pomáhá na bolest kyčle: když nestačí jen cvičení

    Infografika – co pomáhá na bolest kyčle, systém BEST, lékařská fyzioterapie
    Co pomáhá na bolest kyčle – systém BEST v praxi

    Bolest kyčle je častý, ale zrádný příznak. Může vycházet přímo z kloubu, ale i z přetížených svalů, fascií, pánevního dna nebo bederní páteře. Klíčem není hned „něco uvolnit“, ale pochopit, odkud tělo signalizuje problém.

    V praxi se často objevují lidé s diagnózou „blokáda kyčle“, u nichž se později ukáže funkční porucha svalových řetězců nebo dráždění nervových struktur. Každá z těchto situací vyžaduje jiný přístup – a právě proto je nezbytná správná diferenciální diagnostika.

    Správná diagnostika podle lege artis

    Diferenciální diagnostika musí být provedena lege artis, tedy podle všech dostupných odborných standardů. Nestačí jen pohled nebo fyzioterapeutický test. Lékař má povinnost využít:

    • Klinické vyšetření – rozsah pohybu, palpace, svalová síla, postavení pánve,
    • Zobrazovací metody – RTG, ultrazvuk, MRI, CT,
    • Paraklinické testy – laboratorní rozbory při podezření na zánětlivé či metabolické onemocnění,
    • Neurologické a ortopedické testy – k vyloučení ischialgie, artrózy nebo avaskulární nekrózy.

    Správná diagnostika podle lege artis

    Diferenciální diagnostika musí být provedena lege artis, tedy podle všech dostupných odborných standardů. Nestačí jen pohled nebo fyzioterapeutický test. Lékař má povinnost využít:

    • Klinické vyšetření – rozsah pohybu, palpace, svalová síla, postavení pánve,
    • Zobrazovací metody – RTG, ultrazvuk, MRI, CT,
    • Paraklinické testy – laboratorní rozbory při podezření na zánětlivé či metabolické onemocnění,
    • Neurologické a ortopedické testy – k vyloučení ischialgie, artrózy nebo avaskulární nekrózy.

    Poznámka k postupu lege artis:
    Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách musí být každý diagnostický i terapeutický zásah proveden v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. To zahrnuje využití klinických a paraklinických metod odpovídajících aktuálním doporučením odborných společností (např. EULAR nebo NICE Guidelines). Cílem je zajistit bezpečnost pacienta a zároveň vyloučit diagnózy, které nepatří do rámce fyzioterapie.

    Diagnózy, které je nutné nejprve vyloučit (nejsou určeny k fyzioterapii)

    Před zahájením jakékoliv fyzioterapie musí lékař vyloučit závažnější či strukturální příčiny bolesti kyčle, které vyžadují specializovanou léčbu. Mezi nejčastější patří:

    • Coxartróza (degenerativní onemocnění kyčelního kloubu s výrazným zúžením kloubní štěrbiny),
    • Avaskulární nekróza hlavice femuru (ischemické poškození kosti),
    • Septická artritida (infekční zánět kloubu – urgentní stav),
    • Zlomeniny proximálního femuru (krček, trochanterická oblast),
    • Synovitida nebo burzitida s akutním zánětlivým průběhem,
    • Onkologické procesy – metastázy do kosti, primární tumory,
    • Zánětlivé revmatické choroby – např. morbus Bechterev, revmatoidní artritida, psoriatická artritida,
    • Neurologické léze (např. útlak n. femoralis, radikulopatie L2–L4),
    • Vaskulární příčiny – trombóza nebo ischemie dolní končetiny.

    Teprve po jejich vyloučení je vhodné pokračovat cílenou fyzioterapií.

    Mýty: „křupnutí“, baňka a zázračná masáž

    Bolest kyčle svádí k pasivnímu řešení. Lidé hledají úlevu u chiropraktiků, baňkařů nebo v kurzech slibujících „uvolnění fascií“. Tyto metody ale neřeší příčinu, pouze krátkodobě tlumí napětí.

    Chiropraktické manipulace mohou přinést úlevu, ale bez přesné diagnostiky i ublížit – např. při nediagnostikované artróze či labrální lézi. Baňkování a „fasciální release“ nemají prokázaný dlouhodobý efekt: řada přehledů ukazuje na nekonzistentní výsledky a metodická omezení (Lee et al., 2011, systémový přehled; Cao et al., PLoS One 2012).

    Bolest kyčle nevzniká proto, že „fascia drží“, ale spíše proto, že svaly nepracují v rovnováze. Manuální techniky mohou být doplňkem, nikoliv léčbou.

    BEST systém: aktivní cesta k pohybu bez bolesti

    V systému BEST (Body Efficient System Training) nevnímáme kyčel izolovaně. Každý kloub je součástí řetězce – ovlivněn držením těla, postavením pánve i funkcí bránice. Cílem není jen zmírnit bolest, ale obnovit koordinaci, stabilitu a sílu celého systému.

    Kyčel se „léčí“ skrze pohyb – ne pasivním protažením, ale aktivní svalovou prací. V terapii využíváme principy silového a neurofyziologického tréninku, které zapojují hluboké stabilizační svaly (např. gluteus medius, psoas, rotátory kyčle) v přirozeném rozsahu.

    Vědecké okénko

    Shrnutí

    Co pomáhá na bolest kyčle? Především správná diagnostika a poté aktivní terapie v systému BEST, která obnovuje rovnováhu, sílu a funkci celého těla. Pasivní manipulace a baňkování mohou krátce ulevit, ale neřeší podstatu problému.

    Další čtení: Bolest zad a strečink podle vědy a systému BEST

    Potřebujete odborné vyšetření? Pokud vás trápí přetrvávající bolest kyčle nebo nejistota, odkud problém skutečně pochází, objednejte se:

    ➡️ Kontaktujte MUDr. Vladimíra Štaffu

    #bolestkycle #kycel #fyzioterapie #rehabilitace #mudrvladimirstaffa #drvladimirstaffa #bestsystem #lekarskafyzioterapie #modernifysioterapie #evidencebasedpractice #biomechanika #zdravypohyb #coretrening #stabilizace #mobilita #sila #fascia #pater #pohybovysystem #prevence #zdravazada #klouby #kycelnikloub #rehab #functionaltraining #movementscience #spinalhealth #corestrength #zdravizivotnistyl #vitalita

  • Bolesti zad a uvolnění fascií: proč to zní líp, než to funguje

    bolesti zad_uvolnění fascií
    bolesti zad_uvolnění fascií

    Autor: MUDr. Vladimír Štaffa

    Bolesti zad a biologická pravda místo esoterické poezie

    Fascie nejsou energetické kanály ani emoční paměť těla. Jsou to živé, adaptivní struktury pojiva.
    Jsou propojené s nervovým systémem, reagují na stres i klid, ale stále podle biochemických zákonů, ne podle magie.
    A když se jich dotkne fyzioterapeut, „neposouvá tkáň“, ale mění signál, který mozek čte o napětí.

    Fascial tissue research in sports medicine
    Popis: rozsáhlý přehled složitých komponent fascie, její struktury, funkce a význam v pohybovém systému.
    → PMC (Open Access)

    Pavučina, která se stala celebritou

    Kdyby se hodnotilo podle počtu hashtagů, fascie by vyhrály olympiádu a nikdo by již na světěn neměl bolesti zad.
    „Uvolni fascie a změníš svůj život.“ „Remodeluj fasciální sítě.“ „Tvá pánevní fascie drží emoce.“
    Zní to poeticky, ale vědecká realita je podstatně sušší – a možná právě proto zajímavější.

    bolesti zad
    mohou za to fascie? hloupost a pověra

    Fascie nejsou samostatný orgán vědomí, ale pojivová tkáň složená z kolagenu, elastinu a mezibuněčné hmoty. Tvoří trojrozměrnou síť, která obaluje svaly, cévy, nervy i orgány. Funguje jako mechanická integrace – tedy něco jako 3D výztuž těla, která rozkládá tah, tlak a tření.

    Slovo „uvolnění“ prodává a když máte bolesti zad, inklinujete propadat iracionálním řešením.

    Když bolí záda, člověk nehledá vědu. Hledá úlevu.
    Proto má internet plný masáží, tejpů a kurzů, které slibují „uvolnění fascií“ a „restart těla“.
    Na pohled to vypadá logicky – něco je stažené, tak to rozvolníme.
    Jenže tělo není zip. A fascie se nerozepínají podle přání terapeuta.

    Existuje sice výzkum na toto téma, ale výsledky jsou smíšené, omezené metodologické postupy, počty a celkově záměry studií.

    Effectiveness of myofascial release: systematic review of randomized controlled trials
    Popis: hodnotí kvalitu studií MFR (myofasciální uvolnění) – výsledek „smíšený“, části slibné, časté metodologické limity.
    → PubMed

    Co se při bolesti zad opravdu děje a co říkají mí klienti?

    Většina lidí, kteří ke mně přijdou s „zatuhlými zády“, nemá slepené fascie.
    Mají svalový hypertonus, tedy zvýšené napětí z dlouhodobého přetížení, stresu, špatného dýchání nebo nedostatku pohybu.
    Tělo se chrání – zpevní se, někde přidá napětí, jinde povolí.

    V ten moment se fascie chovají jen jako prostředník.
    Nejsou viníkem, ale spíš nosičem informací o napětí.
    A proto je mýtus o jejich „mechanickém uvolnění“ tak populární: slibuje jednoduché řešení složitého problému.

    [trustindex no-registration=google]

    Co o fasciích opravdu víme

    V posledních dvou dekádách proběhl boom výzkumu, hlavně díky týmům Carla Stecca, Roberta Schleipa a Tomase Findleyho. Výsledky ale bývají často nesprávně interpretovány ve fitness a terapii.

    • Mechanická role: fascie rozvádí síly mezi svalovými skupinami.
    • Senzorická role: obsahuje hustou síť nervových zakončení – Ruffiniho, Paciniho, Golgiho tělíska – které přispívají k propriocepci a vnímání bolesti.
    • Změna vlastností: ztuhnutí fascie bývá důsledkem zánětu, hypomobility či stresu, nikoli „nalepených toxinů“.
    • Fasciální kontinuita: jednotlivé vrstvy se pohybují vůči sobě, ale remodelace probíhá při dlouhodobé změně zatížení, ne po pár minutách masáže.

    Is It All About the Fascia? A Systematic Review and Meta-analysis
    Popis: systematický přehled, zkoumá roli fascie jako struktury přenášející síly ve svalových poraněních.
    → PubMed
    → Poznámka: studie ukazuje, že fascie mohou mít potenciál pro přenos sil, ale není to důkaz pro účinnost manuálních technik.

    Proč „uvolnění fascií“ nefunguje tak, jak se říká a bolesti zad ovlivňuje spíše nepřímo a ne strukturálně.

    Mechanicky to nedává smysl.
    Kolagenová vlákna, která tvoří fascie, mají pevnost ocelového drátu a při běžném tlaku prstů se nezmění.
    Experimentálně to dokládá Chaudhry et al., 2008 – aby došlo k plastické deformaci pojiva, bylo by potřeba tlak přes 900 newtonů, tedy síla, kterou běžná lidská ruka nevyvine.

    Co se ale děje, je něco jiného:
    dotyk, tlak a pohyb ovlivňují nervový systém.
    Mozek přehodnotí napětí, spasmus poleví, krevní průtok se zlepší – člověk cítí úlevu.
    To je skutečný efekt manuálních technik, ale ne fyzické „rozlepení“ fascií.

    Myofascial Release for Chronic Low Back Pain – meta-analýza / systematický přehled
    Popis: meta-analýza, která zjišťuje, že MFR může mít efekt na bolest a fyzickou funkci u chronické bolesti dolní části zad.
    → PMC (Open Access)

    Co tedy pomáhá na bolesti zad.

    Dlouhodobě funguje jen aktivní přístup – pohyb, síla a pravidelnost.
    Při cvičení se zlepšuje cirkulace tekutin, fascie hydratují, fibroblasty produkují nová kolagenová vlákna.
    To je skutečná „remodelace“.
    Potvrzuje to například Schleip & Müller (2013), kteří popsali, že pružnost fascií se mění jen při opakované zátěži (PubMed).

    Proto dává větší smysl naučit záda znovu pracovat než je donekonečna „uvolňovat“.
    Fascie nechtějí klid – chtějí pohyb s respektem.

    Mýtus „uvolňování“ fascií

    Termíny jako myofasciální release nebo fasciální uvolnění znějí dramaticky a snaží se vám namluvit a vnmutit, že nějaklou zázračnou technikuou dotýkání se těla dojde ke změně funkčních vad pohybu, strukturálním změnám a zbaví vás bolesti zad. je to manipulace s psychicky rozhozenými lidmi žijícími v akutní nebo chronické bolesti zad a pohybového aparátu. Ale fyzikálně:
    kolagenový kolagen s viskoelastickou strukturou se nemůže „rozpustit“ tlakem prstu.
    Pokud terapeut vyvine sílu 50–100 N (cca 5–10 kg), deformuje jen povrchovou vrstvu – ani zdaleka ne to, čemu se říká „fasciální slepení“.

    Jak poznat marketing od medicíny

    Pokud narazíte na fráze typu:

    „Naše manuální techniky uvolní vaše svalové a fasciální napětí.“
    „Pomocí fasciální masáže odstraníme bolest zad.“
    „Fasciální reset pro vaše tělo.“

    …mějte se na pozoru.
    V překladu to znamená: „Přijďte, ulevíme vám na chvíli, ale příčinu necháme být.“

    Věda je v tom prostá – bolest se zlepšuje tam, kde se obnoví síla, pohyb a kontrola.
    Ne tam, kde se jen hledá spása v tlaku prstů.

    Pohyb jako jediný opravdový remodelátor

    Fascie reagují na pohyb, hydrataci a metabolické stimuly.
    Mechanická stimulace během cvičení aktivuje fibroblasty – buňky, které vytvářejí kolagen a základní hmotu.
    Dlouhodobě se tak mění viskoelasticita a skluznost vrstev (Schleip & Müller, 2013, PubMed).

    Tedy ne masážní míček, ale pravidelný, variabilní pohyb – od chůze po silový trénink – je to, co fascie „přestaví“.
    Bez pohybu fascie ztuhnou. S pohybem se reorganizují.

    [trustindex no-registration=google]

    Závěr

    Fascie nejsou náš nepřítel ani klíč ke spáse.
    Jsou jen tichou výztuží, která čeká, až s ní začneme zacházet smysluplně.
    Kdo chce záda opravdu „uvolnit“, musí je nejdřív naučit pracovat správně.

    Pokud hledáte cestu, která stojí na vědě, ne na slibech, domluvte si konzultaci.
    → Objednat konzultaci
    → Zpět na hlavní stránku

  • Spirální stabilizace páteře: co slibuje, co dokáže a co je mýtus

    Spirální stabilizace páteře: co slibuje, co dokáže a co je mýtus

    Spirální stabilizace - ano nebo ne. MRI bederní páteře z boku
    Spirální stabilizace – ano nebo ne?

    MUDr. Vladimír Štaffa

    Co tvrdí metoda SM-systém a proč to zní lákavě

    • Metoda SM (spirální stabilizace) pracuje s konceptem spirálních svalových řetězců, natahováním páteře, „vytahováním“ těla a korekcí držení.
    • Říká se, že aktivní „vytahování“ umožní meziobratlovou ploténku „zvednout“ a uvolnit tlak.
    • Z klinické praxe bývají uváděny zlepšení držení, úleva od bolesti, pocit „protažení“. Tyto zkušenosti nelze ignorovat, ale nestačí jako důkaz.

    Chcete li se zbavit výhřezu obratlové plotýnky, ozvětze se mi. rád vám pomohu najít cestu k úlevě.

    Léčba bolesti zad – MUDr. Štaffa | Vyšetření + plán terapie

    Jaké existují jiné ověřené přístupy než jenom Spirální stabilizace:

    [trustindex no-registration=google]
    • Metoda McKenzie (MDT) – opakované pohyby a směřování disku → existuje literatura, že některé typy bolesti zad reagují dobře.
    • DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace) – zaměřuje se na stabilizaci jádra, neuromuskulární kontrolu, dýchání.
    • PNF, Pilates, Iyengar jóga – doplňkové techniky, které využívají propriocepci, strečink, asymetrické zatížení.

    Porovnáme-li to, SM systém má podobné prvky (aktivace stabilizátorů, práce s asymetrií), ale chybí robustní klinické studie, které by ho umístily vedle výše uvedených metod.

    Biomechanika „zvedání ploténky“ v systému Spirální stabilizace— reálné síly vs. fantasie

    Teoretické výpočty

    • Aby meziobratlový prostor vzrostl i o 0,5 mm, musela by působit tahová síla v řádu desítek kilogramů (30–40 kg v ose páteře).
    • Lidské svaly — zejména ta část, která by tah přenášela — nejsou uzpůsobeny k tomu, aby vyvinuly takovou sílu jemně a přesně, bez zapojení dalších struktur (fascií, kloubních segmentů).
    • Ploténka není „volně visící“ entita — je fixována anuly, vazy, a její tvar a poloha je ovlivněna stlačením, hydratací, elastickými vlastnostmi jádra i anulu.

    Co je spíš možné očekávat a co je reálné než tvrzení a názor:

    • Mírná dekomprese segmentu prostřednictvím změny držení těla, snížení spasmu a změny svalového tonu (ale ne „zvednutí“ v doslovném smyslu).
    • Redukce otoku a zánětlivé reakce disku či okolí, která může vést ke snížení objemu výhřezu – to lidé často vnímají jako „posun ploténky zpět“.
    • Zlepšení rozložení tlaku v intervertebrálním prostoru díky korekci asymetrií a aktivaci hlubokých svalových vrstev.

    Mezi fakty a legendami — co lze uznat

    FenoményCo může státCo je přehnané / neprokázané
    Pocit natažení, úlevaÚprava svalového tonu, lepší držení, mobilizace fascií„Ploténka se zvedla“ v doslovném smyslu
    Zlepšení drženíCvičení, propriocepce, aktivace svalůZázračné vyrovnání ihned po několika lekcích
    Ústup bolestiÚtlum zánětu, změna zatížení, psychický efekt

    Praktické důsledky pro pacienta při úvaze o použití Spirální stabilizace a pro lékaře v ordinaci, či terapeuta:

    • Metodu SM lze využít jako doplňkovou techniku, ne jako primární léčbu disku.
    • Uvedení jasných hranic pacienta — že to není „kouzelná pilulka“.
    • Zaznamenávej data: výchozí bolest, rozsahy, subjektivní dojem, pokrok v měsíci. Pokud metoda nepřináší zlepšení, přechod na ověřené přístupy.
    • U rizikových stavů (velké výhřezy, neurologie) – vždy kombinovat s vyšetřením, MR, konzultací s neurochirurgem / ortopedem.

    Závěr

    Spirální stabilizace páteře (metoda Dr. Smíška) není z principu určitě špatná, sám jsem jí 10 let aplikoval jako lékař přímo v Centru dr. Smíška v Praze a přednášel na mnoha jejich kurzech pro místní i zahraniční lektory, dokonce jsme byl vyslán minulý rok i do Číny do Chang-sha na 2 týdny vyučovat přístup ke skolióze a k vertebroviscerálním stavům — má své opodstatnění v biomechanice, v aktivaci svalů a práci s držení těla.

    Ale je chybou uvěřit všemu, co slyšíme na semináři, anebo od terapeuta metody, trenéra nebo na skupinovém cvičení od cvičitele metody.


    Tvrzení Spirální stabilizace o „zvedání ploténky“ je při dnešní úrovni znalostí spíš mýtus než potvrzený mechanismus.

    Běh a silový trénink. Řešení pro zdravá záda?
    Běh a silový trénink. Řešení pro zdravá záda?

    Pokud chcete zjistit, co opravdu funguje právě pro vaši páteř — objednejte si konzultaci. Společně probereme vaše nálezy, stav, a navrhneme cestu, která nebude založená na marketingových frázích, ale na co nejrozumnějším nasazení metod.
    → Objednat konzultaci

    Vědecké okénko: biomechanika tlaku v disku, „dekomprese“ a co z toho plyne

    Nachemson (1966): Základní in-vivo data o zatížení plotének v různých polohách (lež, sed, předklon).
    PubMed – Clin Orthop Relat Res 1966. PubMed

    Nachemson (1981): Souhrn měření intradiskálního tlaku; ležení snižuje, sed bez opory zvyšuje zátěž oproti stoji.
    PubMed – Spine 1981. PubMed

    Wilke et al. (1999): Nová in-vivo měření intradiskálního tlaku během běžných činností (chůze, zvedání břemen).
    PubMed – Spine 1999 • (volně dostupné PDF – Spine vydání) PDF. PubMed+1

    Sato et al. (1999): Tlak v normálních vs. degenerovaných discích; vliv úhlu segmentu.
    PubMed – Spine 1999. PubMed

    Hodges & Richardson (1996): Opožděná/neudržitelná aktivace transversus abdominis u LBP – reálný mechanismus, jak cvičení mění rozložení sil (spíš než „zvedá ploténku“).
    PubMed – Spine 1996. PubMed

    Roman-Liu (2023, review): Přehled rozdílů intradiskálního tlaku napříč polohami a zátěžemi (open access).
    Open-access – 2023.

    Traction / „dekomprese“ – co víme a co ne:

    • Cochrane review (2013): Pro samotnou trakci u LBP (se/bez ischiasu) chybí přesvědčivý klinický efekt; důkazy nízké kvality.
      Open-access – Cochrane 2013. PMC
    • Chow et al. (2017): Horizontální trakce ~42 % tělesné hmotnosti → krátkodobé zvětšení výšky disku (hlavně posteriorně) na MRI; malá studie.
      PubMed – Clin Biomech 2017. PubMed
    • Cheng et al. (2020, meta-analysis): Krátkodobě méně bolesti vs. sham/no-traction, bez důkazu zmenšení hernie; dlouhodobě nejasné.
      PubMed – Medicine 2020. PubMed
    • Chung et al. (2015, MRI v reálném čase): MR vizualizuje okamžité tvarové změny disku během kontinuální trakce, klinický dopad však zůstává sporný.
      PubMed – Radiology 2015. PubMed

    A zde je velmi zajímavý článek na téma „běh“ a „vyhřezlá plotýnka“ a „posílení ploténky“:

    Adaptace plotének pohybem (ne „taháním“):

    Závěrem lze říct toto:

    Spirální stabilizace - ano nebo ne? Běh a vědecké okénko regenerace plotýnek-bolest zad
    Spirální stabilizace – ano nebo neBěh a vědecké okénko regenerace plotýnek-bolest zad

    Měřitelné zvětšení výšky disku se v malých studiích objevuje až při tahech ~40–60 % tělesné hmotnosti a je spíše krátkodobé; celkově však systematické přehledy nepotvrzují klinickou převahu trakce jako samostatné metody. Rozumný mechanismus úlevy je redistribuce sil přes lepší motorickou kontrolu (transversus, multifidi) a dávkovaný pohyb, ne „zvednutí ploténky“. PubMed+3PubMed+3

    Chcete li se zbavit výhřezu obratlové plotýnky, ozvětze se mi. rád vám pomohu najít cestu k úlevě.

    https://vladimirstaffa.cz/

    MUDr. Vladimír Štaffa

  • Bolest zad: účinné cviky podle BEST systému

    Bolest zad: účinné cviky podle BEST systému

    Úvod

    Bolest zad patří mezi nejčastější zdravotní potíže 21. století. Postihuje až 80 % dospělé populace a představuje jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti. Sedavý životní styl, stres a nedostatek pohybu vytvářejí podmínky, ve kterých se bolesti zad snadno rozvíjejí.

    Dobrou zprávou je, že existuje řešení. BEST systém (Biomechanically Efficient Strength Training) přináší jednoduchý, funkční a vědecky podložený přístup, jak bolest zad aktivně zvládnout.

    Proč záda bolí

    Bolest zad má mnoho příčin. Nejčastěji se setkáváme s těmito:

    • Dlouhé sezení – přetěžuje páteř a mění svalovou rovnováhu.
    • Oslabené hluboké svaly (např. multifidus, transversus abdominis).
    • Nedostatek pohybu – tkáně ztrácejí pružnost, svaly sílu.
    • Stres – zvyšuje svalové napětí a citlivost k bolesti.

    👉 Každý z těchto faktorů lze cíleným cvičením ovlivnit.

    Běh a vědecké okénko regenerace plotýnek-bolest zad
    Běh a vědecké okénko regenerace plotýnek-bolest zad

    Co říká věda (H2)

    Pasivní metody (masáže, elektroterapie) mohou krátce ulevit, ale neřeší příčinu problému.

    Cviky pro úlevu podle BEST

    BEST systém staví na nácviku a posílení základních pohybových vzorců.

    1. Hip hinge (kyčelní ohyb) – učí, jak správně zvedat břemena bez přetížení páteře.
    2. Cviky s odporovou gumou – vhodné i v akutních fázích bolesti. Jednoduché tahy před tělem aktivují hluboké svaly a stabilizují trup.
    3. Farmářská chůze – posiluje stabilitu trupu při chůzi a přenášení zátěže.
    4. Dřep s dosedem – simulace každodenního vstávání a sedání, základ soběstačnosti.

    👉 Tyto cviky nejsou izolovaná „rehabilitace“. Jsou to praktické nástroje pro život, které vrací tělu sílu, stabilitu a jistotu.

    Vědecké okénko

    • Silový trénink s postupně zvyšovanou zátěží má prokazatelný efekt na snížení bolesti zad (Cochrane Review, 2021).
    • Cvičení s odporovými gumami aktivuje hluboké stabilizační svaly a je vhodné i pro pacienty s akutní bolestí (Journal of Strength & Conditioning Research).
    • Funkční cviky (sit-to-stand, hip hinge) jsou validované v mezinárodních doporučeních (NICE, OARSI).

    Pasivní metody: proč často nestačí

    Pasivní metody, jako jsou masáže, elektroterapie, ultrazvuk nebo různé manuální techniky, mohou přinést krátkodobou úlevu od bolesti. Často uvolní napětí svalů, zlepší prokrvení a na chvíli sníží vnímání bolesti. Podle několika studií publikovaných v Cochrane Library však tyto přístupy nemají dlouhodobý efekt, pokud nejsou doplněny aktivním cvičením.

    Problém je v tom, že pasivní metody neřeší skutečnou příčinu obtíží – tedy oslabení hlubokých stabilizačních svalů, chybné pohybové vzorce nebo nedostatek pravidelného zatížení. Jak uvádí painscience.com, bolest zad není jen „mechanický problém“, ale komplexní stav, který souvisí i s nervovým systémem, psychikou a životním stylem. Masáž může navodit pocit uvolnění, ale bez změny chování a bez aktivního tréninku se potíže vracejí.

    Podobně elektroterapie a ultrazvuk byly dlouho oblíbenou součástí fyzioterapie. Moderní doporučení (například NICE NG59) ale jejich rutinní použití nedoporučují, protože důkazy o dlouhodobém přínosu jsou slabé. Místo spoléhání se na stroje je důležitější aktivně zapojit pacienta – naučit ho cvičení, která vrací sílu, stabilitu a jistotu při běžných denních činnostech.

    cvičení na bolest zad-věda
    cvičení na bolest zad-věda

    👉 Aktivní trénink podle systému BEST má tu výhodu, že kombinuje úlevu od bolesti s dlouhodobým posílením těla. Cviky jako hip hinge, farmářská chůze nebo dřep s dosedem obnovují pohybové vzorce, které člověk využívá každý den. A právě to je klíčem k trvalému efektu.

    Shrnutí a motivace

    Bolest zad není osud. Aktivní přístup, pravidelný silový trénink a správné návyky jsou účinnější než čekání, klid na lůžku nebo spoléhání jen na pasivní terapie- .

    Začněte postupně: i pár minut denně dokáže přinést změnu. Pokud hledáte více inspirace, navštivte můj blog Blog_Vladimirstaffa.cz-bolesti zad-pohybový aparát nebo se rovnou objednejte Léčba bolesti zad – MUDr. Štaffa | Vyšetření + plán terapie

    bolest-zad-cvičení-síla-věda
    bolest-zad-cvičení-síla-věda
  • Krční páteř: bolest, zdraví a moderní přístup

    Krční páteř: bolest, zdraví a moderní přístup

    krční páteř_titulní
    krční páteř_titulní

    Úvod

    Krční páteř je křehká i silná. Bolest krku patří k nejčastějším obtížím, často souvisí se sezením, stresem a návyky. Dobrá zpráva: aktivní přístup (pohyb, síla, dech, ergonomie) funguje.

    Krční páteř – Typické obtíže

    • bolest/ztuhlost šíje • cervikogenní bolesti hlavy • brnění HK • závratě/nejistota • omezená hybnost

    krční páteř_příznaky
    krční páteř_příznaky

    Krční páteř – Mýty a realita

    Mýtus: „Obratle srovnáme jedním pohybem.“ – Realita: jde o složitější neuromuskulární problém.

    MUDr. Vladimír Štaffa – rezervační systém Objednejte se již dnes! Zavolejte!

    krční páteř_posilování
    krční páteř_posilování

    Mýtus: „Stačí masáže.“ – Realita: pasivní úleva je krátkodobá; dlouhodobě pomáhá aktivní cvičení a síla.

    Vědecké okénko (ověřené odkazy)

    • Gross AR et al., 2015 – Cochrane: důkazy pro cvičení u mechanické bolesti krku (omezené, ale přínosné). https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25629215/

    • Gross AR et al., 2016 – Cochrane update: posilování krčních a lopatkových svalů u chronické bolesti krku/CGH je přínosné. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27317503/

    • Blanpied PR et al., 2017 – CPG JOSPT: doporučení pro léčbu bolestí krční páteře (cvičení, manuální techniky, edukace). https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28666405/  | https://www.jospt.org/doi/10.2519/jospt.2017.0302

    • Michalsen A. et al., 2012 – RCT: jóga účinnější než domácí cvičení u chronické bolesti krku. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23117107/  | plný text: https://www.jpain.org/article/S1526-5900(12)00779-1/fulltext

    Praktická doporučení

    1) Jemná mobilizace + posílení hlubokých flexorů krku a lopatek.

    2) Silový trénink horní části zad.

    3) Dech + HRV.

    4) Ergonomie práce.

    5) Práce se stresem.

    Objednejte se již dnes na MUDr. Vladimír Štaffa – rezervační systém anebo mi zavolejte.

    Shrnutí

    Nečekat na „srovnání“, ale učit se hýbat. Stabilita, síla a dech jsou dlouhodobé řešení.

    👉 Chcete vědět více?

    Ukázka z připravované knihy. Sledujte www.vladimirstaffa.cz a IG @dr.vladimir.staffa

    Objednejte se již dnes pro časný termín na MUDr. Vladimír Štaffa – rezervační systém