Tento článek je určen pacientům, kteří chtějí porozumět své bolesti a aktivně se podílet na jejím zvládání. Pokud vás trápí bolest zad a hledáte efektivní řešení, objednejte se ke konzultaci v mé ordinaci v Poříčí nad Sázavou.

Podrobná diagnostika páteře je prvním krokem k úspěšné terapii. Využívám přístupy jako Spirální stabilizace SM systém nebo BEST/t systém, které kombinují moderní vědu s evolučním pohybem.

Více o mých metodách a přístupu najdete také v sekci pohybové terapie. Zajímá vás, co říkají ostatní pacienti? Podívejte se na jejich zkušenosti.

Nejčastější dotazy ohledně bolesti zad a léčby najdete v přehledné sekci FAQ.

Tento text stačí vložit kamkoli do článku – odkazy jsou aktivní a funkční. Chceš podobně připravit i úvodní část článku nebo doplnit interní odkazy do jiných sekcí?

Bolest zad – komplexita vnímání bolesti pohybového aparátu

Bolest zad patří k nejrozšířenějším zdravotním potížím vůbec. Odhaduje se, že někdy během života trápí až 90 % lidí. Často si ji způsobujeme sami nezdravým životním stylem – dlouhým sezením, jednostrannou zátěží, nedostatkem pohybu, obezitou, ale i psychickým stresem. Není tedy divu, že bolest zad (zejména v oblasti beder) je dnes celosvětově jednou z hlavních příčin invalidity a pracovní neschopnosti. Přesto vnímání bolesti není zdaleka jen přímým důsledkem fyzického poškození těla. Naše tělo a mozek spolu komunikují složitějším způsobem a dojem bolesti je výsledkem celé řady faktorů – od aktuálního zdravotního stavu přes emoce až po předchozí zkušenosti. V tomto článku srozumitelně vysvětlíme, jak mozek bolest zpracovává, proč se bolest může stát chronickou, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí, jak do hry vstupuje psychosomatika, jakou roli hraje pohyb a proč každý z nás může bolest zad či jiných částí pohybového aparátu vnímat trochu odlišně.

Bolest zad mívá mnoho příčin – od přetížení svalů až po stres. Vnímání bolesti zad ovlivňuje mozek, který vyhodnocuje signály z těla a přidává k nim emocionální nádech.

Jak mozek zpracovává bolest zad

Když nás něco bolí, například bolest zad při namožení svalů, nervová zakončení (tzv. nociceptory) vyšlou signál do míchy a odtud do mozku. Mozek tyto impulzy zpracovává a vytváří výsledný pocit bolesti. Důležité je, že bolest není jen fyzický vjem – mozek ji vždy vyhodnocuje v kontextu. Zapojují se části mozku odpovědné za emoce, pozornost i paměť. Proto stejná nocicepční zpráva může být vnímána různě podle situace: sportovec si například během závodu drobné bolesti ani nevšimne, zatímco ve chvíli klidu může tatáž bolest zad působit velmi intenzivně. Bolest je zkrátka vždy subjektivní prožitek – každý ji vnímá jinak. Výzkumy ukazují, že chronická bolest aktivuje v mozku složité okruhy zahrnující smyslové i emocionální zpracování. Mozek tak může bolest zesilovat i tlumit na základě naší psychiky. Například úzkost a soustředění na bolest zvyšují vnímání bolesti, zatímco rozptýlení nebo pocit bezpečí ji mohou zmírnit.

Bolest zad také často doprovází tzv. přenesená bolest – problém v oblasti páteře může způsobit bolest vystřelující třeba do nohy (typicky u výhřezu ploténky). Mozek někdy nedokáže přesně rozlišit zdroj signálu, a tak pociťujeme bolest i jinde, než vznikla. Všechny tyto procesy ukazují, že bolest je komplexní vjem tvořený tělesným signálem a jeho zpracováním v mozku.

Akutní vs. chronická bolest zad

Každý z nás už zažil akutní bolest zad – například náhlé píchnutí při špatném pohybu nebo namožení po práci na zahradě. Akutní bolest je varovný signál těla. Upozorňuje nás na poškození nebo přetížení tkání a většinou odezní, jakmile se problém vyřeší (zahojí se sval či ploténka). Typicky trvá krátce – dny až několik týdnů – a má jasnou příčinu. Oproti tomu chronická bolest zad trvá déle než 3 měsíce a často přetrvává, i když původní zranění už je zahojené. Lékaři ji vnímají spíše jako samostatný zdravotní problém. Chronická bolest může být konstantní nebo se vracet ve vlnách a výrazně ovlivňuje kvalitu života – člověk se kvůli ní hůře hýbe, špatně spí, mívá deprese či úzkosti. Kdysi byla chronická bolest chápána jen jako pokračující symptom, dnes ji však medicína bere jako onemocnění samo o sobě, které vyžaduje komplexní léčbu.

Hlavní rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí tedy není jen v délce trvání, ale i ve funkci a dopadu. Zatímco akutní bolest zad nás chrání (přiměje nás uhnout od škodlivé činnosti a nechat tělo zhojit), chronická bolest už tuto ochrannou funkci postrádá a stává se spíše poruchou signalizace. Nervový systém uvízne v režimu „bolest“, i když to již tělu neprospívá. Proto je u chronických bolestí nutné přejít od pouhého hledání fyzické příčiny k léčbě samotné bolesti.

Proč se bolest zad může stát chronickou

Nabízí se otázka, proč u někoho přejde akutní bolest zad v chronickou. Příčin bývá více a často se kombinují. Jedním z důvodů mohou být trvalé změny v nervovém systému: pokud bolest trvá dlouho, centrální nervový systém (mozek a mícha) se stává citlivějším k bolestivým podnětům. Tento jev se nazývá centrální senzitizace – nervová soustava je doslova vytrénována v bolesti a reaguje přehnaně i na slabé signály. Výsledkem je, že pacient stále cítí bolest, přestože původní poranění se již zahojilo. Dalším faktorem je psychika a stres. Pokud nás bolest dlouhodobě trápí, často se přidruží strach (např. z pohybu, aby se bolest nezhoršila), úzkost nebo dokonce deprese. Tyto emoce ještě zvyšují citlivost k bolesti a uzavírá se bludný kruh – bolest vyvolává stres a stres dále zesiluje vnímání bolesti. Svoji roli mohou hrát i genetické dispozice a celkové zdravotní nastavení organismu (např. přítomnost zánětlivých procesů, autoimunitní onemocnění apod.).

Důležité je vědět, že chronická bolest zad není „jen v hlavě“. I když se nenajde jasná strukturální příčina na MRI či rentgenu, bolest pacienta je reálná – vzniká v mozku na základě skutečných (byť funkčních) změn v nervech a biochemii. Moderní medicína proto volí u chronické bolesti multidisciplinární přístup, který zahrnuje tělesnou léčbu (rehabilitaci, léky) i psychologickou podporu a edukaci pacienta. Cílem je „přeučit“ nervový systém, aby nereagoval nadměrnou bolestí, a zároveň řešit všechny faktory, které k chronické bolesti přispívají.

Psychosomatika: když bolest zad souvisí s myslí

Tělo a duše jsou propojené nádoby. Psychosomatika se zabývá právě tím, jak psychický stav ovlivňuje tělesné symptomy – a bolest zad je typickým příkladem. Kdo někdy zažil stresové období, možná si všiml, že ho začala bolet záda či za krkem. Není to náhoda: stres a úzkost vedou k napětí svalů, zvláště v oblasti šíje, ramen a beder, což může vyústit v bolesti. Tělo nám tak dává najevo, že psychická zátěž překročila únosnou mez. Psychosomatické bolesti zad neznamenají, že by si je člověk „vymýšlel“ – bolest je skutečná, jen její spouštěč není úraz či degenerativní změna, ale dlouhodobý stres v kombinaci s určitými dispozicemi (např. perfekcionismus, potlačované emoce, dlouhodobá nespokojenost). Studie ukazují, že například úzkostné typy lidí častěji trpí bolestmi krční páteře, zatímco u depresivních pacientů se víc objevují bolesti v kříži. Chronický stres také narušuje spánek a regenerační procesy v těle, oslabuje imunitu a zhoršuje zánětlivé pochody – to vše může bolest dále udržovat.

Stres a bolest zad

Emoce dokážou doslova změnit to, jak bolest zad vnímáme. Ve stresu máme tendenci více se na bolest soustředit a vnímat ji intenzivněji. Napjaté svaly navíc hůře zásobené krví mohou bolet samy o sobě. Opakem je situace, kdy jsme v psychické pohodě – tělo je uvolněnější a práh bolesti vyšší. Proto se v léčbě chronické bolesti zad uplatňují i techniky na zvládání stresu: relaxace, meditace, psychoterapie. Cílem je změnit emoční doprovod bolesti z negativního (strach, bezmoc) na aktivní a pozitivní (porozumění bolesti, postupné překonávání). Jak trefně říká definice Mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP): bolest je nepříjemný smyslový a emoční prožitek. Ignorovat psychickou složku bolesti zad by tedy znamenalo léčit jen polovinu problému.

Role pohybu a cvičení při bolesti zad

Máme přirozený sklon, že když přijde bolest zad, snažíme se hýbat co nejméně, abychom si „neublížili“. Krátkodobě je odpočinek v pořádku – u akutní bolesti zad se doporučuje pár dní klidového režimu. Delší imobilita však naopak škodí. Svaly ochabují, páteř tuhne a problém se může zhoršovat. Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších léků na chronickou bolest zad. Samozřejmě máme na mysli přiměřené cvičení: rehabilitační cviky na posílení hlubokých zádových a břišních svalů, protahování, chůzi, plavání apod. Tyto aktivity zlepšují prokrvení, pohyblivost páteře a pomáhají obnovit správné fungování pohybového aparátu. Výzkumy dokazují, že cvičení snižuje bolest a zlepšuje funkci u chronických bolestí zad. I proto Světová zdravotnická organizace ve svých doporučeních pro léčbu chronické bolesti zad klade důraz na pohyb a rehabilitaci. Kromě toho doporučuje i edukaci (aby pacient rozuměl své nemoci a nebál se jí), vhodné fyzikální terapie (např. masáže, cvičení na úlevu od bolesti) a také psychologické terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie zaměřená na zvládání bolesti. Farmakologická léčba (např. krátkodobé užívání nesteroidních antirevmatik – ibuprofen apod.) může též pomoci, ale neměla by být jediným řešením chronické bolesti zad.

Znamená to, že i když nás záda bolí, neměli bychom zanevřít na pohyb. Důležitá je ovšem správná forma – ideálně pod dohledem fyzioterapeuta naučit se cviky přiměřené našemu stavu. Postupně, jak se svaly zpevní a tělo zvykne na zátěž, se bolest často zmírní. Pohyb navíc zlepšuje náladu díky vyplavování endorfinů, což jsou přirozené hormony štěstí a úlevy od bolesti.

Bolest zad, kolen, krku či lokte – vnímáme je rozdílně?

Bolesti pohybového aparátu mohou mít různé podoby a každá část těla nás může bolet trochu jinak. Bolest zad bývá často difúzní, tupá nebo bodavá, někdy vystřeluje do končetin. Příčinou může být svalové napětí, ale i změny na páteři (ploténky, artróza). Naproti tomu bolest kolene bývá většinou lokalizovaná přímo v kloubu – často jde o důsledek opotřebení chrupavky (artróza kolene trápí miliony lidí po celém světě) nebo úrazu menisku či vazů. U kolene vnímáme bolest hlavně při pohybu (chůze ze schodů, dřep), a pokud je chronická, může výrazně omezit mobilitu. Bolest krku (šíje) se zase často projevuje jako zatuhnutí svalů a omezená hybnost hlavy – typicky po dlouhém sezení u počítače nebo ze stresu. Krční páteř je citlivá na napětí z psychiky podobně jako bederní část, takže stres může způsobit jak bolest za krkem, tak i bolest zad v křížové oblasti. Bolest lokte bývá nejčastěji spojená s tzv. tenisovým loktem nebo syndromem karpálního tunelu (ač ten se týká zápěstí, bolest může vystřelovat i do lokte). Tyto bolesti jsou ostré, bodavé při zátěži dané šlachy nebo nervu, ale v klidu nemusí tolik bolet.

Rozdílné vnímání bolesti různých částí těla souvisí s tím, jaké struktury jsou postiženy a jak mozek signály vyhodnocuje. Například u bolesti zad či krku, které mohou souviset s mnoha faktory (svaly, nervy, stres), je prožitek bolesti komplexnější – často zahrnuje i pocit únavy, celkové ztuhlosti a psychického vyčerpání. U lokalizované bolesti kloubu (koleno, loket) si člověk častěji uvědomuje konkrétní bod či pohyb, který bolí. Z hlediska léčby platí, že každý typ bolesti vyžaduje poněkud jiný přístup, ale principy zůstávají podobné: odhalit a léčit fyzickou příčinu, nezanedbat psychiku, udržet přiměřený pohyb a předcházet chronickým změnám nervového systému.

Doporučení pro pacienty s bolestí zad

Na závěr několik praktických tipů, jak k bolesti zad přistupovat a co může pomoci ji zmírnit:

Nepodceňujte vyšetření: Pokud vás trápí bolest zad opakovaně nebo dlouhodobě, navštivte lékaře. Vyloučí vážné příčiny (např. výhřez ploténky, zánět) a nasměruje vás na vhodnou léčbu.
Zůstaňte aktivní: Při akutní bolesti dopřejte zádům klid, ale jakmile nejhorší odezní, pomalu se začněte hýbat. Lehký strečink, procházky a později cílené cvičení jsou klíčové pro zotavení zad. Vyhýbejte se dlouhodobému ležení.
Posilujte střed těla: Silné hluboké břišní a zádové svaly stabilizují páteř a prevenují bolesti zad. Věnujte se pravidelně cvikům na posílení středu těla (pilates, rehabilitační cviky).
Ergonomie a držení těla: Dbejte na správné sezení a zvedání břemen. Nastavte si pracovní místo ergonomicky (monitor v úrovni očí, podpěrka zad, často měňte polohu). Správné držení těla uleví páteři.
Relaxace a duševní hygiena: Naučte se techniky na snížení stresu – ať už jde o relaxační cvičení, jógu, dechová cvičení nebo koníčky, u kterých se odreagujete. Klidná mysl znamená uvolněnější svaly a méně bolesti. Pokud je bolest spojena s úzkostí či depresí, zvažte konzultaci s psychologem či psychoterapii.
Léky s rozumem: Na silnou bolest zad pomohou běžná analgetika (paracetamol) či nesteroidní antirevmatika (ibuprofen, diclofenac). Užívejte je však podle rady lékaře a nepřekračujte dávky. U chronické bolesti mohou léky ulevit, ale samotný problém nevyřeší – kombinujte je s rehabilitací a další léčbou.
Spolupracujte s odborníky: Nebojte se požádat o pomoc fyzioterapeuta (ukáže cviky a techniky pro úlevu), případně se poradit ve specializované ambulanci bolesti. Moderní medicína nabízí široké spektrum metod od cílených obstřiků, přes TENS (elektrostimulaci) až po kognitivně-behaviorální terapii pro úpravu vnímání bolesti. Komplexní přístup zvyšuje šanci, že bolest zad dostanete pod kontrolu.

Bolest zad může být záludným nepřítelem, ale s pochopením její komplexity a správnou péčí nad ní lze získat navrch. Klíčem je naslouchat signálům svého těla, aktivně se zapojit do léčby a pečovat nejen o své svaly a páteř, ale i o duševní pohodu. Věřte, že i chronická bolest zad se dá postupně zmírnit – pokroky moderní medicíny spolu s vaší trpělivostí a vůlí jsou na vaší straně. Pokud budete dodržovat výše uvedená doporučení a spolupracovat s lékaři, máte dobrou šanci vrátit svým zádům zdravý pohyb a sobě klidnější život bez neustálé bolesti.

Zde je doporučených 5 validních a vědecky podložených externích odkazů na bolest zad:

📚 Externí validní zdroje:

WHO – Low back pain fact sheet
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/low-back-pain
NIH National Center for Biotechnology Information (NCBI) – Mechanisms of Chronic Pain
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6281141/
Cochrane Library – Exercise therapy for chronic low back pain
https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD009790.pub2/full
IASP – International Association for the Study of Pain – Definition of Pain
https://www.iasp-pain.org/resources/terminology/
Mayo Clinic – Chronic pain: How to manage it
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/chronic-pain/in-depth/pain-management/art-20046452