Co pomáhá na bolest kyčle: když nestačí jen cvičení

Bolest kyčle je častý, ale zrádný příznak. Může vycházet přímo z kloubu, ale i z přetížených svalů, fascií, pánevního dna nebo bederní páteře. Klíčem není hned „něco uvolnit“, ale pochopit, odkud tělo signalizuje problém.

V praxi se často objevují lidé s diagnózou „blokáda kyčle“, u nichž se později ukáže funkční porucha svalových řetězců nebo dráždění nervových struktur. Každá z těchto situací vyžaduje jiný přístup – a právě proto je nezbytná správná diferenciální diagnostika.

Správná diagnostika podle lege artis

Diferenciální diagnostika musí být provedena lege artis, tedy podle všech dostupných odborných standardů. Nestačí jen pohled nebo fyzioterapeutický test. Lékař má povinnost využít:

• Klinické vyšetření – rozsah pohybu, palpace, svalová síla, postavení pánve,
• Zobrazovací metody – RTG, ultrazvuk, MRI, CT,
• Paraklinické testy – laboratorní rozbory při podezření na zánětlivé či metabolické onemocnění,
• Neurologické a ortopedické testy – k vyloučení ischialgie, artrózy nebo avaskulární nekrózy.

Správná diagnostika podle lege artis

Diferenciální diagnostika musí být provedena lege artis, tedy podle všech dostupných odborných standardů. Nestačí jen pohled nebo fyzioterapeutický test. Lékař má povinnost využít:

• Klinické vyšetření – rozsah pohybu, palpace, svalová síla, postavení pánve,
• Zobrazovací metody – RTG, ultrazvuk, MRI, CT,
• Paraklinické testy – laboratorní rozbory při podezření na zánětlivé či metabolické onemocnění,
• Neurologické a ortopedické testy – k vyloučení ischialgie, artrózy nebo avaskulární nekrózy.

Poznámka k postupu lege artis:
Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách musí být každý diagnostický i terapeutický zásah proveden v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. To zahrnuje využití klinických a paraklinických metod odpovídajících aktuálním doporučením odborných společností (např. EULAR nebo NICE Guidelines). Cílem je zajistit bezpečnost pacienta a zároveň vyloučit diagnózy, které nepatří do rámce fyzioterapie.

Diagnózy, které je nutné nejprve vyloučit (nejsou určeny k fyzioterapii)

Před zahájením jakékoliv fyzioterapie musí lékař vyloučit závažnější či strukturální příčiny bolesti kyčle, které vyžadují specializovanou léčbu. Mezi nejčastější patří:

• Coxartróza (degenerativní onemocnění kyčelního kloubu s výrazným zúžením kloubní štěrbiny),
• Avaskulární nekróza hlavice femuru (ischemické poškození kosti),
• Septická artritida (infekční zánět kloubu – urgentní stav),
• Zlomeniny proximálního femuru (krček, trochanterická oblast),
• Synovitida nebo burzitida s akutním zánětlivým průběhem,
• Onkologické procesy – metastázy do kosti, primární tumory,
• Zánětlivé revmatické choroby – např. morbus Bechterev, revmatoidní artritida, psoriatická artritida,
• Neurologické léze (např. útlak n. femoralis, radikulopatie L2–L4),
• Vaskulární příčiny – trombóza nebo ischemie dolní končetiny.

Teprve po jejich vyloučení je vhodné pokračovat cílenou fyzioterapií.

Mýty: „křupnutí“, baňka a zázračná masáž

Bolest kyčle svádí k pasivnímu řešení. Lidé hledají úlevu u chiropraktiků, baňkařů nebo v kurzech slibujících „uvolnění fascií“. Tyto metody ale neřeší příčinu, pouze krátkodobě tlumí napětí.

Chiropraktické manipulace mohou přinést úlevu, ale bez přesné diagnostiky i ublížit – např. při nediagnostikované artróze či labrální lézi. Baňkování a „fasciální release“ nemají prokázaný dlouhodobý efekt: řada přehledů ukazuje na nekonzistentní výsledky a metodická omezení (Lee et al., 2011, systémový přehled; Cao et al., PLoS One 2012).

Bolest kyčle nevzniká proto, že „fascia drží“, ale spíše proto, že svaly nepracují v rovnováze. Manuální techniky mohou být doplňkem, nikoliv léčbou.

BEST systém: aktivní cesta k pohybu bez bolesti

V systému BEST (Body Efficient System Training) nevnímáme kyčel izolovaně. Každý kloub je součástí řetězce – ovlivněn držením těla, postavením pánve i funkcí bránice. Cílem není jen zmírnit bolest, ale obnovit koordinaci, stabilitu a sílu celého systému.

Kyčel se „léčí“ skrze pohyb – ne pasivním protažením, ale aktivní svalovou prací. V terapii využíváme principy silového a neurofyziologického tréninku, které zapojují hluboké stabilizační svaly (např. gluteus medius, psoas, rotátory kyčle) v přirozeném rozsahu.

Vědecké okénko

• Hodges & Richardson – opožděná aktivace transversus abdominis u bolestí zad/pánve: PubMed 8961451 (1996), PubMed 9493770 (1998).
• Sidorkewicz 2014 – vliv orientace kyčle na aktivaci gluteus medius: PubMed 25246373.
• Kjaer et al. – zatížení stimuluje kolagenní syntézu a remodelaci pojivových tkání: PubMed 19706001 (2009).

Shrnutí

Co pomáhá na bolest kyčle? Především správná diagnostika a poté aktivní terapie v systému BEST, která obnovuje rovnováhu, sílu a funkci celého těla. Pasivní manipulace a baňkování mohou krátce ulevit, ale neřeší podstatu problému.

Další čtení: Bolest zad a strečink podle vědy a systému BEST

#bolestkycle #kycel #fyzioterapie #rehabilitace #mudrvladimirstaffa #drvladimirstaffa #bestsystem #lekarskafyzioterapie #modernifysioterapie #evidencebasedpractice #biomechanika #zdravypohyb #coretrening #stabilizace #mobilita #sila #fascia #pater #pohybovysystem #prevence #zdravazada #klouby #kycelnikloub #rehab #functionaltraining #movementscience #spinalhealth #corestrength #zdravizivotnistyl #vitalita