Skolióza není jedno slovo, ale příběh o tom, jak se páteř přizpůsobuje. Ne každé „křivé záda“ jsou skolióza a ne každá skolióza znamená bolest či operaci. Důležité je rozlišovat mezi strukturní a funkční skoliózou a volit postup, který má oporu ve vědě.
Co je skolióza?
skolióza_co nedělat
Skolióza je trojrozměrná deformita páteře: boční vychýlení, rotace obratlů a často i deformita hrudníku.
• Strukturní (např. adolescentní idiopatická skolióza, vrozené změny).
• Funkční (např. nestejné DK, držení těla, bolestový úklon).
Skolióza – Mýty a realita
Mýtus: „Protahováním skoliózu narovnám.“ – Realita: samotný strečink skoliózu neřeší.
Mýtus: „Bez korzetu/operace to nejde.“ – Realita: u mírných forem má velký význam cílené cvičení a edukace.
Mýtus: „Skolióza vždy bolí.“ – Realita: mnoho lidí se skoliózou žije bez výrazných bolestí, pokud se hýbou a posilují.
• Monticone M. et al., 2016 – RCT u dospělých s idiopatickou skoliózou: zlepšení disability po motoricko‑kognitivní rehabilitaci. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27015689/
1) Cílené cvičení (PSSE/Schroth) + edukace. 2) Silový trénink celého těla, stabilita, dech. 3) Monitoring (Cobb, růst). 4) U AIS zvážit korzet dle indikace. 5) Vyhýbat se pasivním „zázrakům“.
Shrnutí
Skolióza není rozsudek. Evidence podporuje aktivní přístup, kvalitní cvičební programy a v indikovaných případech i korzet. Cílem je funkce, zdraví, sebevědomí – ne honba za „dokonalou rovinou“.
👉 Chcete vědět více?
Tento text je ukázka z připravované knihy. Sledujte www.vladimirstaffa.cz a IG @dr.vladimir.staffa
Rarámuri : Lekce vytrvalosti a zdraví od indiánských běžců
Rarámuri, známí také jako Tarahumara, jsou indiánský kmen žijící v drsných horách Sierra Madre v Mexiku. Jejich život je spojen s během – nejen jako sportem, ale jako prostředkem přežití, kultury a radosti. Běhají stovky kilometrů v jednoduchých sandálech, bez moderních technologií a přesto se vyhýbají typickým civilizačním problémům, jako jsou bolesti zad, artróza či obezita.
Běhání jako přirozený pohyb člověka
Antropologické výzkumy ukazují, že člověk se vyvinul jako vytrvalostní běžec. Naši předkové praktikovali tzv. „lov vytrvalostí“ – dokázali pronásledovat zvíře tak dlouho, až vyčerpáním padlo. Rarámuri jsou živým důkazem toho, že tento způsob pohybu je hluboce zakořeněný v naší biologii.
Co dělají jinak než my?
Minimalistická obuv: Sandály huarache dovolují chodidlu přirozený pohyb a aktivaci svalů nohy.
Běhají na měkkém terénu: Většinou běhají po stezkách, nikoliv po tvrdém asfaltu.
Komunitní běh: Běhají společně, jako součást kultury a rituálů, což posiluje i psychickou odolnost.
Nízká intenzita, vysoký objem: Většinu času běží „pomalu a dlouho“ – což má pro tělo protizánětlivý a regenerační účinek.
Běh a zdraví podle vědy
Moderní studie potvrzují to, co Rarámuri praktikují po staletí:
Během s nízkou až střední intenzitou posiluje imunitní systém, zvyšuje aktivitu NK buněk a T-lymfocytů (Campbell & Turner, 2018).
Podporuje zdraví meziobratlových plotének – pravidelné běhání zlepšuje hydrataci a pružnost plotének (Belavy et al., 2017).
Snižuje riziko neurodegenerativních onemocnění díky vyšší hladině BDNF (brain-derived neurotrophic factor), který podporuje paměť a plasticitu mozku (Cassilhas et al., 2016).
Působí jako prevence kardiovaskulárních chorob, zlepšuje lipidový profil a snižuje krevní tlak (Ekelund et al., 2019).
Jak tuto inspiraci využít v našem životě?
Nemusíme hned běhat ultramaratony v horách. Stačí si z Rarámuri vzít několik principů:
Začněte pomalu: chůzí, krátkým během, postupně přidávejte vzdálenost.
Preferujte přírodní terén – měkké lesní cesty nebo polní stezky.
Nebuďte otroky hodinek – běh má být radostí, ne stresorem.
Posilujte nohy a střed těla – prevence bolestí zad a kloubů.
Běhejte společně – komunita zvyšuje motivaci a psychickou odolnost.
Běhání jako cesta k vitalitě
Běhání není jen o fyzické kondici. Je to filosofie života. Rarámuri běhají, protože jim to přináší radost a propojuje je s komunitou a přírodou. Pro nás může být běh klíčem k prevenci civilizačních nemocí, lepšímu duševnímu zdraví a k udržení soběstačnosti i v pozdějším věku.
Závěr
Příběh Rarámuri nám připomíná, že běh je součástí lidské podstaty. Pokud se k němu vrátíme – byť jen několikrát týdně – naše tělo i mysl se nám odmění. Stejně jako u silového tréninku, i zde platí: nikdy není pozdě začít.
Chcete se dozvědět více o vlivu pohybu na zdraví páteře a imunitní systém? Již brzy si budete moci stáhnout můj e-book „Jak se zbavit bolesti zad“ v testovací verzi zdarma a plnou knihu pak na připravovaném e-shopu na této stránce.
Vědecké okénko – meziobratlové ploténky a běh
Belavy et al., 2017 (Sci Rep): Pravidelný běh zlepšuje difuzi živin do plotének, což vede k lepší hydrataci a elasticitě.
Campbell & Turner, 2018 (Front Immunol): Aerobní i silový trénink mají protizánětlivý účinek, posilují imunitní odpověď.
Cassilhas et al., 2016 (Ageing Res Rev): Cvičení zvyšuje hladiny BDNF → neuroplasticita, regenerace nervového systému.
Belavý et al., 2017 – Running exercise strengthens the intervertebral disc (Scientific Reports) – originál u Nature + PubMed abstrakt. NaturePubMed
Campbell & Turner, 2018 – Debunking the Myth of Exercise-Induced Immune Suppression (Frontiers in Immunology) – originál u Frontiers + PubMed/PMC. FrontiersPubMedPMC
Cassilhas et al., 2016 – přehled o cvičení, neuroplasticitě a kognici – PubMed záznam a volně dostupná verze (dřívější rukopis/rozšířený text). PubMedPMC
Ekelund et al., 2019 – Dose-response associations… physical activity and all-cause mortality (BMJ) – článek + PDF + PubMed. bmj.com+1PubMed
Harvard Health – běh & páteř / obecně záda – přesný titul „Running and your spine“ Harvard nevede; nejbližší relevantní materiály jsou:
Reaping the rewards of running (kardiovask. benefity, prevence zranění), Harvard Health
Three moves for better spine health (stabilizační „Big Three“), Harvard Health
případně 5 steps to a pain-free back (vztah cvičení a bolesti zad). Harvard Health
Ukázka z knihy a tom, v tomto případě o potížích s ramenem, co lidské tělo umí a co u mnohých zapomnělo, že umí.
„Rameno je jako křídlo ptáka. Když je zdravé, cítíme volnost, sílu a lehkost. Když začne bolet, je to, jako by nám někdo křídla přistřihl.“
Bolest ramene j velmi častá. Rameno patří k nejpohyblivějším kloubům lidského těla. Díky němu můžeme psát, házet, plavat, obejmout své blízké. Je to kloub, který nám dává svobodu pohybu – a právě proto bývá také jedním z nejčastějších zdrojů potíží, ano, bolest ramene je velmi častým syndromem a mnohdy špatně diagnostikovaným a léčeným.
Anatomie ramene v kostce
Rameno tvoří spojení pažní kosti, lopatky a klíční kosti. Jeho stabilita je dána nejen kostními strukturami, ale především svaly a vazy.
Klíčovou roli hraje tzv. rotátorová manžeta – čtyři svaly, které drží hlavici pažní kosti v jamce a umožňují jemnou koordinaci pohybu. Další důležitou částí jsou svaly kolem lopatky, které určují, jak plynule a bezpečně se rameno pohybuje. A nakonec nervy z krční páteře – ty ovlivňují sílu, koordinaci i vnímání bolesti.
Proč vzniká bolest ramene?
Bolest ramene má mnoho příčin. Mezi ty nejčastější patří:
Impingement syndrom – při pohybu se šlachy a svaly dostávají do stísněného prostoru a „narážejí“ na kost.
Poškození rotátorové manžety – bolest a slabost při běžných činnostech.
Nestabilita ramene – pocit, že kloub „vypadává“ nebo křupe.
Bolest přenesená z krční páteře – rameno je jen obětí problému jinde.
Příběh z praxe
„Petr, 42 let, aktivní plavec, přišel s bolestí ramene, která ho omezovala nejen ve sportu, ale i při obyčejném oblékání. Diagnóza: impingement. Při podrobnějším vyšetření jsme zjistili, že problém začíná v lopatce a bránici.
Po cíleném tréninku stability lopatky, posílení středu těla a zlepšení dechu se Petr vrátil do bazénu – bez bolesti a s novou jistotou pohybu.“
Bolest ramene – 3 kroky ke zdravému rameni a zbavení se obtíží.
Obnovte pohyb lopatky – její stabilita je základem pro volný a bezpečný pohyb paže.
Zlepšete držení těla a dech – bránice ovlivňuje i ramenní pletence.
Trénujte sílu a koordinaci – postupně, bez bolesti, s důrazem na techniku.
Vědecké okénko
epidemiologie a bolest ramene aneb věda o výskytu onemocnění:
Epidemiologie bolesti ramene
1. Globální prevalence a incidence
Lucas J et al., 2022 – systematický přehled prevalence a incidence bolesti ramene: roční incidence se pohybuje mezi 7.7 a 62 na 1 000 osob, medián okolo 37.8 na 1 000. Bolest ramene je třetí nejčastější muskuloskeletální potíží v primární péči BioMed Central+1.
2. Incidence ve všeobecné populaci
Vogt MT et al., 2003 – incidence bolestí ramene se pohybuje kolem 29.3 na 1 000 obyvatel ročně; prevalence 41.2 až 48.4 na 1 000 osob za rok PubMed.
Důkazná tvrzení o silovém fyzioterapeutickém tréninku
1. Systematická review – rotátorová manžeta
Naunton J et al., 2020 – progresivní (resisted) cvičení přináší pravděpodobný zlepšený výsledek bolesti a funkce oproti nepřepínanému (non-progressive) tréninku – i když s jistou nejistotou, ve prospěch aktivního přístupu PubMed.
2. Přehled cvičení u subakromiálního impingementu (SAIS)
Hanratty et al., 2012 – 16 studií ukázalo, že cvičení efektivně snižuje bolest a zlepšuje funkci při SAIS s dlouhodobým pozitivním efektem PubMed.
3. Cílené cvičení pro rotátorovou manžetu a stabilizaci lopatky
Wu et al., 2025 – systematická review RCT ukazuje efekt specifického cvičení zaměřeného na aktivaci a koordinaci svalů lopatky a ramene (stabilizace, propriocepce, neuromotorická kontrola) ve srovnání s běžnou fyzioterapií jako efektivnější přístup PMC.
Epidemiologie: „Bolest ramene postihuje ročně až 4–8 % populace a je třetí nejčastější muskuloskeletální stížností v primární péči“ (Lucas et al., 2022; Vogt et al., 2003 – doplnit citation).
Evidence-based fyzioterapie:
Progresivní silové tréninky vedou k lepší funkci a úlevě od bolesti než pasivní přístupy (Naunton et al., 2020).
Cvičení založené na vědeckém protokolu snižuje bolest a zlepšuje kvalitu života u SAIS (Hanratty et al., 2012).
Specifický trénink stability lopatky a neuromotorické koordinace je důležitější než obecné cvičení (Wu et al., 2025).
Výzkumy potvrzují, že cílený silový trénink a cvičení zaměřené na stabilitu lopatky a rotátorové manžety vedou ke snížení bolesti a zlepšení funkce ramene u pacientů s impingement syndromem i po operacích rotátorové manžety.
Pravidelný trénink také ovlivňuje hormonální a imunitní systém – snižuje zánět, zlepšuje regeneraci a pomáhá předcházet dalším poraněním.
Shrnutí
Rameno je kloub, který nám dává svobodu. Jeho pohyb je ale křehký a vyžaduje souhru svalů, nervů a dechu. Pokud bolí, není řešením pouze „šetřit ho“, ale především pochopit, odkud problém vychází – a cíleně jej odstranit.
Pohyb bez bolesti není jen snem. Je to vědecky podložená realita, když tělo dostane správný trénink.
👉 Tento text je ukázkou z mé připravované knihy o lidském těle, která vyjde již brzy.
Bolest zad a silový trénink: Proč nejsou činky nepřítel
📝Myslíš si, že mrtvý tah ničí páteř a dřepy jsou nebezpečné? Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že skutečný problém není ve zvedání – ale ve strachu.
📌 Úvod: Když nás víc bolí názor než záda
Pokud jsi někdy slyšel, že těžký mrtvý tah zničí páteř, nebo že dřepy nejsou pro běžné lidi, nejsi v tom sám. Tato tvrzení se stala mantrou nejen mezi laiky, ale i mezi některými zdravotníky. Přitom moderní věda už nějakou dobu mluví jinak.
V tomto článku si vysvětlíme, proč je čas přestat démonizovat silový trénink a začít se bát něčeho jiného – nečinnosti, strachu z pohybu a zastaralých předsudků.
📖 Co říká věda? Překvapivě málo proti činkám
Systematická revize publikovaná v roce 2024 shrnula výsledky více než desítky let výzkumu v oblasti vztahu mezi zatížením páteře a chronickou bolestí zad. Výsledky?
Přibližně 50 % studií nenalezlo žádnou souvislost mezi zvedáním nebo nošením břemen a vznikem chronické bolesti dolní části zad.
A co víc: 9 z 10 experimentálních studií prokázalo, že snížení mechanické zátěže nevedlo ke zmenšení bolesti.
Jinými slovy – vinit činky za bolest zad nemá oporu v důkazech.
📚 Zdroje: PMID 38270054, Journal of Orthopaedic Research (2024)
🧠 Proč nás tedy záda bolí?
Věda stále častěji poukazuje na to, že chronická bolest zad je multifaktoriální problém. Co to znamená?
🔹 Vliv má:
psychický stres
špatný spánek
nízká fyzická aktivita
strach z pohybu (tzv. kineziofobie)
🧠 Když se bojíš ohnout, tělo tě v tom časem „podpoří“ – svalovým napětím, zvýšenou citlivostí nervového systému a změněnou koordinací pohybu.
🏋️♂️ Činky jako lék, ne příčina
Silový trénink, pokud je prováděn s respektem k technice a individuálnímu stavu, není riziko – ale příležitost.
✅ Pravidelný odporový trénink:
zvyšuje svalovou sílu a stabilitu trupu
zlepšuje propriocepci a důvěru v pohyb
snižuje úroveň vnímané bolesti
podporuje metabolické i hormonální zdraví
Navíc výzkumy ukazují, že pacienti, kteří překonají strach z pohybu a trénují, mají lepší dlouhodobé výsledky než ti, kdo se pohybu vyhýbají a tudíž snižují bolest zad.
⚠️ Mýty, které stále škodí
Mýtus: „Když mě bolí záda, nesmím zvedat nic těžkého.“ ➡️ Realita: Klíčem není nezvedat, ale naučit se zvedat správně a bez strachu.
Mýtus: „Dřepy a mrtvé tahy jsou jen pro sportovce.“ a „nesmíte zvedat těžká břemena, když máte bolest zad.“ ➡️ Realita: Tyto cviky jsou základní formou funkčního pohybu – využíváš je denně při vstávání, zvedání dítěte nebo sklánění se pro tašku.
🧭 Praktické tipy: Co dělat, když máš bolest zad?
Nenech se zastrašit diagnózou. Mnoho strukturálních změn (výhřez, degenerace) se objevuje i u lidí bez bolesti.
Zachovej pohyb. Vyhýbání se činnostem zvyšuje citlivost systému, nikoli bezpečnost.
Začni jednoduše. Nepotřebuješ 150 kg na ose. Základem je opakovatelnost, technika a pozitivní zkušenost.
Vyhledej odborníka. Nejlépe někoho, kdo chápe jak biomechaniku, tak neurofyziologii bolesti.
✅ Shrnutí
Silový trénink není nepřítelem zad. Strach, nečinnost a dezinformace jsou tím, co tvým zádům opravdu škodí a také způsobují bolest zad. Mnozí kolegové lékaři a mnozí fysio/trenéři jedou linku důležitosti postury a korekce prohnutí páteře, avšak žádná vědecká studie nepotvrzuje jejich teorie. Potvrzené je, že páteř je velmi odolný celek, jež má být silný a flexibilní, jinak řečeno odolný a spolehlivý. To dosáhneš jedině silovým tréninkem a nemusíš se zbytečně tzv. protahovat. Více o tomto tématu budu postovat v jiném příspěvku na svém blogu.
Pokud chceš mít silná a odolná záda, nepotřebuješ se bát dřepů – potřebuješ je dělat.
📣Chceš bezpečně začít cvičit i přes bolest zad a zároveň se svou pílí a vizí dostat do stavu, kdy se Ti zlepší pohybové a silové kompetence a zmizí Ti bolest zad a pohybového systému? Rád Ti pomůžu v prvních i průběžných krocích tak, abys byl zdráv. 📅 Objednej se na vstupní konzultaci: 👉 www.vladimirstaffa.cz/kontakt
bolest zadbolest zad, špatná pohybová a silová kompetence
Bolest zad patří mezi nejčastější důvody návštěvy lékaře i pracovní neschopnosti. Ale pozor – bolest není diagnóza. Je to signál, kterým se tělo snaží upozornit, že je něco v nerovnováze. Stejně jako zvuk alarmu nás neinformuje o tom, co ho způsobilo, ale pouze že „něco hoří“ – i bolest zad může mít desítky různých příčin.
Místo tlumení bolesti hledejme její příčinu
Moderní medicína se odklání od pouhého „vypínání bolesti“ pomocí léků nebo pasivních metod. Studie z posledních let ukazují, že aktivní přístup je nejen efektivnější, ale i dlouhodobě udržitelný.
🔬 Např. Cochrane Review (2021) potvrdil, že cvičení zaměřené na stabilitu páteře významně snižuje bolest u chronických pacientů více než pouhá analgetika.
Bolest není jen mechanický problém
Naše záda reagují nejen na pohyb, ale i na stres, únavu nebo špatný spánek. 👉 Proto není překvapením, že u lidí s chronickou bolestí zad nacházíme:
vyšší míru stresových hormonů (např. kortizol),
změny v mozkové aktivitě v oblastech pro zpracování bolesti (tzv. pain matrix),
změny v pohybových vzorcích – vyhýbání se zátěži, strach z pohybu (kinesiophobia).
📚 Studie z JAMA (2018) prokázala, že biopsychosociální přístup (kombinace fyzického cvičení a práce se stresem) snižuje bolest až o 60 %.
Diagnóza nebo popis?
Řada pacientů odchází od lékaře s pojmy jako „lumbago“, „vertebrogenní algický syndrom“ nebo „chronická dorsalgie“. Ale tyto výrazy často jen popisují přítomnost bolesti – nikoli její příčinu.
Typické chyby v diagnostice:
Ignorování svalových dysbalancí
Přehlížení vlivu nožní klenby na držení těla
Nedostatečné vyšetření hlubokého stabilizačního systému
Aktivní přístup: proč funguje?
Studie ukazují, že pacienti, kteří se věnují cílenému cvičení 2–3× týdně:
mají nižší recidivu bolesti (o 40 %),
zvládají běžné denní aktivity s menším diskomfortem,
vykazují nižší spotřebu léků.
🧾 Výzkum od Brinjiki et al. (Spine, 2015) zjistil, že struktura páteře (např. výhřez ploténky) nesouvisí přímo s bolestí, ale že rozhodující je funkce pohybového systému.
Kdy zpozornět?
Některé příznaky vyžadují urgentní diagnostiku. Bolest zad je varovná, pokud je spojena s:
necitlivostí v perianální oblasti (syndrom cauda equina),
ztrátou kontroly nad močením/stolicí,
neúmyslným hubnutím, horečkou, nebo anamnézou rakoviny.
Co doporučuji jako lékař?
✔️ Komplexní vyšetření funkce pohybového aparátu ✔️ Edukaci: pochopit, co tělo sděluje ✔️ Aktivní cvičení na míru ✔️ Nácvik dýchání, držení těla, zapojení hlubokého stabilizačního systému ✔️ Vědecky ověřené přístupy – nikoli jen „přístup podle citu“
🎯 Nejlepší výsledky přináší propojení fyzioterapie, silového tréninku a edukace.
Vědecké okénko 🔬
📌 Bolest zad ovlivňují mechanické, nervové i psychické faktory 📌 Strach z pohybu zhoršuje výsledky léčby 📌 Ne vždy je nutné MRI – ale vždy je nutné kvalitní klinické vyšetření 📌 Cílený trénink hlubokých svalů (např. m. multifidi, m. transversus abdominis) zlepšuje kontrolu a snižuje bolest
✅ Seznam ověřených vědeckých odkazů:
Cochrane Review: Exercise therapy for chronic low back pain Tato systematická recenze hodnotí účinnost cvičení u chronické bolesti dolní části zad. 🔗 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34580864/
PubMed: Exercise therapy for chronic low back pain Studie potvrzuje, že cvičení pravděpodobně snižuje bolest u chronické bolesti zad ve srovnání s žádnou léčbou nebo obvyklou péčí. 🔗 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34580864/
JAMA Network Open: Efficacy of Therapeutic Aquatic Exercise vs Physical Therapy for Chronic Low Back Pain Randomizovaná klinická studie porovnávající účinnost terapeutického vodního cvičení a fyzikální terapie u chronické bolesti dolní části zad. 🔗 https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2787713
PubMed: Exercise interventions for the treatment of chronic low back pain Metaanalýza ukazuje, že silový a stabilizační trénink je účinnější než jiné intervence při léčbě chronické bolesti dolní části zad. 🔗 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25681408/
BMJ: Multidisciplinary biopsychosocial rehabilitation for chronic low back pain Studie zkoumá účinnost multidisciplinární biopsychosociální rehabilitace u chronické bolesti dolní části zad. 🔗 https://www.bmj.com/content/350/bmj.h444
Tento článek je určen pacientům, kteří chtějí porozumět své bolesti a aktivně se podílet na jejím zvládání. Pokud vás trápí bolest zad a hledáte efektivní řešení, objednejte se ke konzultaci v mé ordinaci v Poříčí nad Sázavou.
Více o mých metodách a přístupu najdete také v sekci pohybové terapie. Zajímá vás, co říkají ostatní pacienti? Podívejte se na jejich zkušenosti.
Nejčastější dotazy ohledně bolesti zad a léčby najdete v přehledné sekci FAQ.
Tento text stačí vložit kamkoli do článku – odkazy jsou aktivní a funkční. Chceš podobně připravit i úvodní část článku nebo doplnit interní odkazy do jiných sekcí?
Bolest zad – komplexita vnímání bolesti pohybového aparátu
Bolest zad patří k nejrozšířenějším zdravotním potížím vůbec. Odhaduje se, že někdy během života trápí až 90 % lidí. Často si ji způsobujeme sami nezdravým životním stylem – dlouhým sezením, jednostrannou zátěží, nedostatkem pohybu, obezitou, ale i psychickým stresem. Není tedy divu, že bolest zad (zejména v oblasti beder) je dnes celosvětově jednou z hlavních příčin invalidity a pracovní neschopnosti. Přesto vnímání bolesti není zdaleka jen přímým důsledkem fyzického poškození těla. Naše tělo a mozek spolu komunikují složitějším způsobem a dojem bolesti je výsledkem celé řady faktorů – od aktuálního zdravotního stavu přes emoce až po předchozí zkušenosti. V tomto článku srozumitelně vysvětlíme, jak mozek bolest zpracovává, proč se bolest může stát chronickou, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí, jak do hry vstupuje psychosomatika, jakou roli hraje pohyb a proč každý z nás může bolest zad či jiných částí pohybového aparátu vnímat trochu odlišně.
Bolest zad mívá mnoho příčin – od přetížení svalů až po stres. Vnímání bolesti zad ovlivňuje mozek, který vyhodnocuje signály z těla a přidává k nim emocionální nádech.
Jak mozek zpracovává bolest zad
Když nás něco bolí, například bolest zad při namožení svalů, nervová zakončení (tzv. nociceptory) vyšlou signál do míchy a odtud do mozku. Mozek tyto impulzy zpracovává a vytváří výsledný pocit bolesti. Důležité je, že bolest není jen fyzický vjem – mozek ji vždy vyhodnocuje v kontextu. Zapojují se části mozku odpovědné za emoce, pozornost i paměť. Proto stejná nocicepční zpráva může být vnímána různě podle situace: sportovec si například během závodu drobné bolesti ani nevšimne, zatímco ve chvíli klidu může tatáž bolest zad působit velmi intenzivně. Bolest je zkrátka vždy subjektivní prožitek – každý ji vnímá jinak. Výzkumy ukazují, že chronická bolest aktivuje v mozku složité okruhy zahrnující smyslové i emocionální zpracování. Mozek tak může bolest zesilovat i tlumit na základě naší psychiky. Například úzkost a soustředění na bolest zvyšují vnímání bolesti, zatímco rozptýlení nebo pocit bezpečí ji mohou zmírnit.
Bolest zad také často doprovází tzv. přenesená bolest – problém v oblasti páteře může způsobit bolest vystřelující třeba do nohy (typicky u výhřezu ploténky). Mozek někdy nedokáže přesně rozlišit zdroj signálu, a tak pociťujeme bolest i jinde, než vznikla. Všechny tyto procesy ukazují, že bolest je komplexní vjem tvořený tělesným signálem a jeho zpracováním v mozku.
Akutní vs. chronická bolest zad
Každý z nás už zažil akutní bolest zad – například náhlé píchnutí při špatném pohybu nebo namožení po práci na zahradě. Akutní bolest je varovný signál těla. Upozorňuje nás na poškození nebo přetížení tkání a většinou odezní, jakmile se problém vyřeší (zahojí se sval či ploténka). Typicky trvá krátce – dny až několik týdnů – a má jasnou příčinu. Oproti tomu chronická bolest zad trvá déle než 3 měsíce a často přetrvává, i když původní zranění už je zahojené. Lékaři ji vnímají spíše jako samostatný zdravotní problém. Chronická bolest může být konstantní nebo se vracet ve vlnách a výrazně ovlivňuje kvalitu života – člověk se kvůli ní hůře hýbe, špatně spí, mívá deprese či úzkosti. Kdysi byla chronická bolest chápána jen jako pokračující symptom, dnes ji však medicína bere jako onemocnění samo o sobě, které vyžaduje komplexní léčbu.
Hlavní rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí tedy není jen v délce trvání, ale i ve funkci a dopadu. Zatímco akutní bolest zad nás chrání (přiměje nás uhnout od škodlivé činnosti a nechat tělo zhojit), chronická bolest už tuto ochrannou funkci postrádá a stává se spíše poruchou signalizace. Nervový systém uvízne v režimu „bolest“, i když to již tělu neprospívá. Proto je u chronických bolestí nutné přejít od pouhého hledání fyzické příčiny k léčbě samotné bolesti.
Proč se bolest zad může stát chronickou
Nabízí se otázka, proč u někoho přejde akutní bolest zad v chronickou. Příčin bývá více a často se kombinují. Jedním z důvodů mohou být trvalé změny v nervovém systému: pokud bolest trvá dlouho, centrální nervový systém (mozek a mícha) se stává citlivějším k bolestivým podnětům. Tento jev se nazývá centrální senzitizace – nervová soustava je doslova vytrénována v bolesti a reaguje přehnaně i na slabé signály. Výsledkem je, že pacient stále cítí bolest, přestože původní poranění se již zahojilo. Dalším faktorem je psychika a stres. Pokud nás bolest dlouhodobě trápí, často se přidruží strach (např. z pohybu, aby se bolest nezhoršila), úzkost nebo dokonce deprese. Tyto emoce ještě zvyšují citlivost k bolesti a uzavírá se bludný kruh – bolest vyvolává stres a stres dále zesiluje vnímání bolesti. Svoji roli mohou hrát i genetické dispozice a celkové zdravotní nastavení organismu (např. přítomnost zánětlivých procesů, autoimunitní onemocnění apod.).
Důležité je vědět, že chronická bolest zad není „jen v hlavě“. I když se nenajde jasná strukturální příčina na MRI či rentgenu, bolest pacienta je reálná – vzniká v mozku na základě skutečných (byť funkčních) změn v nervech a biochemii. Moderní medicína proto volí u chronické bolesti multidisciplinární přístup, který zahrnuje tělesnou léčbu (rehabilitaci, léky) i psychologickou podporu a edukaci pacienta. Cílem je „přeučit“ nervový systém, aby nereagoval nadměrnou bolestí, a zároveň řešit všechny faktory, které k chronické bolesti přispívají.
Psychosomatika: když bolest zad souvisí s myslí
Tělo a duše jsou propojené nádoby. Psychosomatika se zabývá právě tím, jak psychický stav ovlivňuje tělesné symptomy – a bolest zad je typickým příkladem. Kdo někdy zažil stresové období, možná si všiml, že ho začala bolet záda či za krkem. Není to náhoda: stres a úzkost vedou k napětí svalů, zvláště v oblasti šíje, ramen a beder, což může vyústit v bolesti. Tělo nám tak dává najevo, že psychická zátěž překročila únosnou mez. Psychosomatické bolesti zad neznamenají, že by si je člověk „vymýšlel“ – bolest je skutečná, jen její spouštěč není úraz či degenerativní změna, ale dlouhodobý stres v kombinaci s určitými dispozicemi (např. perfekcionismus, potlačované emoce, dlouhodobá nespokojenost). Studie ukazují, že například úzkostné typy lidí častěji trpí bolestmi krční páteře, zatímco u depresivních pacientů se víc objevují bolesti v kříži. Chronický stres také narušuje spánek a regenerační procesy v těle, oslabuje imunitu a zhoršuje zánětlivé pochody – to vše může bolest dále udržovat.
Stres a bolest zad
Emoce dokážou doslova změnit to, jak bolest zad vnímáme. Ve stresu máme tendenci více se na bolest soustředit a vnímat ji intenzivněji. Napjaté svaly navíc hůře zásobené krví mohou bolet samy o sobě. Opakem je situace, kdy jsme v psychické pohodě – tělo je uvolněnější a práh bolesti vyšší. Proto se v léčbě chronické bolesti zad uplatňují i techniky na zvládání stresu: relaxace, meditace, psychoterapie. Cílem je změnit emoční doprovod bolesti z negativního (strach, bezmoc) na aktivní a pozitivní (porozumění bolesti, postupné překonávání). Jak trefně říká definice Mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP): bolest je nepříjemný smyslový a emoční prožitek. Ignorovat psychickou složku bolesti zad by tedy znamenalo léčit jen polovinu problému.
Role pohybu a cvičení při bolesti zad
Máme přirozený sklon, že když přijde bolest zad, snažíme se hýbat co nejméně, abychom si „neublížili“. Krátkodobě je odpočinek v pořádku – u akutní bolesti zad se doporučuje pár dní klidového režimu. Delší imobilita však naopak škodí. Svaly ochabují, páteř tuhne a problém se může zhoršovat. Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších léků na chronickou bolest zad. Samozřejmě máme na mysli přiměřené cvičení: rehabilitační cviky na posílení hlubokých zádových a břišních svalů, protahování, chůzi, plavání apod. Tyto aktivity zlepšují prokrvení, pohyblivost páteře a pomáhají obnovit správné fungování pohybového aparátu. Výzkumy dokazují, že cvičení snižuje bolest a zlepšuje funkci u chronických bolestí zad. I proto Světová zdravotnická organizace ve svých doporučeních pro léčbu chronické bolesti zad klade důraz na pohyb a rehabilitaci. Kromě toho doporučuje i edukaci (aby pacient rozuměl své nemoci a nebál se jí), vhodné fyzikální terapie (např. masáže, cvičení na úlevu od bolesti) a také psychologické terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie zaměřená na zvládání bolesti. Farmakologická léčba (např. krátkodobé užívání nesteroidních antirevmatik – ibuprofen apod.) může též pomoci, ale neměla by být jediným řešením chronické bolesti zad.
Znamená to, že i když nás záda bolí, neměli bychom zanevřít na pohyb. Důležitá je ovšem správná forma – ideálně pod dohledem fyzioterapeuta naučit se cviky přiměřené našemu stavu. Postupně, jak se svaly zpevní a tělo zvykne na zátěž, se bolest často zmírní. Pohyb navíc zlepšuje náladu díky vyplavování endorfinů, což jsou přirozené hormony štěstí a úlevy od bolesti.
Bolest zad, kolen, krku či lokte – vnímáme je rozdílně?
Bolesti pohybového aparátu mohou mít různé podoby a každá část těla nás může bolet trochu jinak. Bolest zad bývá často difúzní, tupá nebo bodavá, někdy vystřeluje do končetin. Příčinou může být svalové napětí, ale i změny na páteři (ploténky, artróza). Naproti tomu bolest kolene bývá většinou lokalizovaná přímo v kloubu – často jde o důsledek opotřebení chrupavky (artróza kolene trápí miliony lidí po celém světě) nebo úrazu menisku či vazů. U kolene vnímáme bolest hlavně při pohybu (chůze ze schodů, dřep), a pokud je chronická, může výrazně omezit mobilitu. Bolest krku (šíje) se zase často projevuje jako zatuhnutí svalů a omezená hybnost hlavy – typicky po dlouhém sezení u počítače nebo ze stresu. Krční páteř je citlivá na napětí z psychiky podobně jako bederní část, takže stres může způsobit jak bolest za krkem, tak i bolest zad v křížové oblasti. Bolest lokte bývá nejčastěji spojená s tzv. tenisovým loktem nebo syndromem karpálního tunelu (ač ten se týká zápěstí, bolest může vystřelovat i do lokte). Tyto bolesti jsou ostré, bodavé při zátěži dané šlachy nebo nervu, ale v klidu nemusí tolik bolet.
Rozdílné vnímání bolesti různých částí těla souvisí s tím, jaké struktury jsou postiženy a jak mozek signály vyhodnocuje. Například u bolesti zad či krku, které mohou souviset s mnoha faktory (svaly, nervy, stres), je prožitek bolesti komplexnější – často zahrnuje i pocit únavy, celkové ztuhlosti a psychického vyčerpání. U lokalizované bolesti kloubu (koleno, loket) si člověk častěji uvědomuje konkrétní bod či pohyb, který bolí. Z hlediska léčby platí, že každý typ bolesti vyžaduje poněkud jiný přístup, ale principy zůstávají podobné: odhalit a léčit fyzickou příčinu, nezanedbat psychiku, udržet přiměřený pohyb a předcházet chronickým změnám nervového systému.
Doporučení pro pacienty s bolestí zad
Na závěr několik praktických tipů, jak k bolesti zad přistupovat a co může pomoci ji zmírnit:
Nepodceňujte vyšetření: Pokud vás trápí bolest zad opakovaně nebo dlouhodobě, navštivte lékaře. Vyloučí vážné příčiny (např. výhřez ploténky, zánět) a nasměruje vás na vhodnou léčbu.
Zůstaňte aktivní: Při akutní bolesti dopřejte zádům klid, ale jakmile nejhorší odezní, pomalu se začněte hýbat. Lehký strečink, procházky a později cílené cvičení jsou klíčové pro zotavení zad. Vyhýbejte se dlouhodobému ležení.
Posilujte střed těla: Silné hluboké břišní a zádové svaly stabilizují páteř a prevenují bolesti zad. Věnujte se pravidelně cvikům na posílení středu těla (pilates, rehabilitační cviky).
Ergonomie a držení těla: Dbejte na správné sezení a zvedání břemen. Nastavte si pracovní místo ergonomicky (monitor v úrovni očí, podpěrka zad, často měňte polohu). Správné držení těla uleví páteři.
Relaxace a duševní hygiena: Naučte se techniky na snížení stresu – ať už jde o relaxační cvičení, jógu, dechová cvičení nebo koníčky, u kterých se odreagujete. Klidná mysl znamená uvolněnější svaly a méně bolesti. Pokud je bolest spojena s úzkostí či depresí, zvažte konzultaci s psychologem či psychoterapii.
Léky s rozumem: Na silnou bolest zad pomohou běžná analgetika (paracetamol) či nesteroidní antirevmatika (ibuprofen, diclofenac). Užívejte je však podle rady lékaře a nepřekračujte dávky. U chronické bolesti mohou léky ulevit, ale samotný problém nevyřeší – kombinujte je s rehabilitací a další léčbou.
Spolupracujte s odborníky: Nebojte se požádat o pomoc fyzioterapeuta (ukáže cviky a techniky pro úlevu), případně se poradit ve specializované ambulanci bolesti. Moderní medicína nabízí široké spektrum metod od cílených obstřiků, přes TENS (elektrostimulaci) až po kognitivně-behaviorální terapii pro úpravu vnímání bolesti. Komplexní přístup zvyšuje šanci, že bolest zad dostanete pod kontrolu.
Bolest zad může být záludným nepřítelem, ale s pochopením její komplexity a správnou péčí nad ní lze získat navrch. Klíčem je naslouchat signálům svého těla, aktivně se zapojit do léčby a pečovat nejen o své svaly a páteř, ale i o duševní pohodu. Věřte, že i chronická bolest zad se dá postupně zmírnit – pokroky moderní medicíny spolu s vaší trpělivostí a vůlí jsou na vaší straně. Pokud budete dodržovat výše uvedená doporučení a spolupracovat s lékaři, máte dobrou šanci vrátit svým zádům zdravý pohyb a sobě klidnější život bez neustálé bolesti.
Zde je doporučených 5 validních a vědecky podložených externích odkazů na bolest zad:
Rehabilitační plán syndrom iliopsoasu dle nejnovějších poznatků
Rehabilitační plán syndromu iliopsoasu – PEACE & LOVE
Úvod Syndrom iliopsoasu se projevuje bolestí v oblasti kyčle a třísel, která může omezit chůzi, běh i každodenní činnosti. Tento rehabilitační plán syndrom iliopsoasu využívá moderní PEACE & LOVE model, který respektuje přirozený zánět a podporuje rychlou regeneraci pomocí řízeného zatěžování, nikoli klasického ledování (ICE).
Sociální podpora: Sdílejte pokroky s přáteli či ve skupinách pro lepší motivaci.
FAQ k rehabilitačnímu plánu syndrom iliopsoasu {#faq}
1. Proč nemám ledovat? Led blokuje zánět, zpomaluje hojení a snižuje účinnost rehabilitačních cviků.
2. Kdy začít běhat? Obvykle od 9. týdne v režimu 1 min běhu a 2 min chůze. Postupně prodlužujte běžecké intervaly.
3. Jak poznám, že mohu zvýšit zátěž? Pokud při cvičení necítíte ostrou bolest (> 3/10) a klidová bolest neklesá.
4. Kdo mi může upravit plán na míru? Obraťte se na fyzioterapeuta nebo navštivte naši poradnu.
Závěr Tento rehabilitační plán syndrom iliopsoasu založený na PEACE & LOVE modelu pomůže obnovit funkci kyčle rychleji a trvaleji. Pravidelná kontrola, správná technika a optimalizovaná výživa zajistí, že se vrátíte k plným aktivitám bez recidivy.
Lepení úst na noc: Módní trend nebo zdravotní riziko?
Úvod V poslední době se na sociálních sítích a mezi příznivci biohackingu šíří trend, který doporučuje přelepit si na noc ústa páskou. Cílem je přimět tělo dýchat nosem, čímž má údajně dojít ke zlepšení spánku, snížení chrápání a celkovému zlepšení zdraví. Zní to jednoduše, ale je to opravdu bezpečné a účinné?
Dýchání ústy v noci: důsledek, ne příčina
Mnoho lidí dýchá v noci ústy – ale důvodem není lenost nebo špatný návyk. Proč ne/dělat „Lepení úst na noc„. Ve skutečnosti jde většinou o kompenzační mechanismus těla, který reaguje na některý z těchto problémů:
chronicky ucpaný nos (alergie, zánět, polypy)
anatomické potíže (např. deviace nosní přepážky)
poruchy orofaciální funkce (např. nesprávná pozice jazyka)
nedostatečný tonus svalstva horních cest dýchacích
Přelepením úst tedy neléčíme příčinu, ale pouze potlačujeme symptom. Navíc může tento zásah zhoršit situaci u osob s určitými diagnózami.
Hlavní rizika lepení úst páskou
Nebezpečí při spánkové apnoi nebo chrápání Přelepení úst může bránit kompenzačnímu dýchání u lidí s obstrukční spánkovou apnoe. Tím se zvyšuje riziko nedostatečného okysličení mozku během spánku.
Stresová reakce organismu Pocit omezeného dýchání může aktivovat sympatický nervový systém (stresová reakce), a tím narušit kvalitu spánku i regeneraci.
Nedostatek kvalitních vědeckých důkazů Momentálně neexistuje žádná robustní studie, která by jednoznačně prokázala účinnost této metody u zdravé populace.
Existují bezpečnější a efektivnější alternativy
Pokud člověk chce dýchat nosem a zlepšit svůj spánek, měl by zvolit komplexní přístup:
ORL vyšetření – vyloučení strukturálních překážek
Fyzioterapie a dechová reedukace – trénink správného dechového stereotypu (např. metoda Buteyko)
Zlepšení spánkové hygieny – poloha těla, omezení kofeinu a digitálních obrazovek
Nosní hygiena a hydratace sliznice
Závěr
Lepit si ústa páskou není univerzální řešení – a rozhodně ne náhrada odborné diagnostiky. Pokud dýcháte v noci ústy, je důležité najít a řešit příčinu, nikoli pouze umlčet její projev.
Ve své ordinaci se zaměřuji na vyšetření dýchacího vzoru, držení těla i funkce svalových řetězců, které s dýcháním souvisejí. Používám moderní metody dechové reedukace, fyzioterapie a funkční diagnostiky.
Máte pocit, že vaše dýchání v noci není ideální? Objednejte se na odbornou konzultaci: www.vladimirstaffa.cz
Pokud vás trápí bolesti zad způsobené vyhřezlou ploténkou, možná vás napadá, že jediným řešením bude operace. Dobrou zprávou je, že léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace je možná a až 90 % případů lze úspěšně řešit konzervativními metodami. Tento článek vám podrobně vysvětlí, jak léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace funguje, jaké metody jsou vědecky ověřené a jak vám mohu osobně pomoci ve své praxi.
Co znamená vyhřezlá ploténka?
Meziobratlová ploténka je měkká tkáň mezi obratli, která zajišťuje pružnost a tlumí nárazy. Když ploténka vyhřezne, její jádro se vytlačí mimo přirozené místo a začne tlačit na nervy. Důsledkem jsou bolesti zad, často vystřelující do nohy, necitlivost, brnění či svalová slabost.
Proč se vyhnout operaci výhřezu ploténky?
Operace by měla být vždy poslední volbou. Výzkumy ukazují, že léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace může být velmi úspěšná a bez rizik, která operace přináší. Mezi tato rizika patří pooperační komplikace, infekce či dlouhá rekonvalescence.
Jak probíhá účinná léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace?
Fyzioterapie – vědecky ověřený základ léčby
Fyzioterapie je klíčová metoda při léčbě výhřezu meziobratlové ploténky bez operace. Studie potvrzují, že správně vedená fyzioterapie významně snižuje bolest a zlepšuje kvalitu života pacientů (Chou et al., 2009).
Pohyb je klíčem k léčbě výhřezu ploténky bez operace
Pravidelný pohyb významně podporuje hojení vyhřezlé ploténky. Vhodná je chůze, lehké protahování a správné plavání, vždy s ohledem na aktuální stav pacienta (Kjaer et al., 2010).
Úprava životního stylu jako prevence a léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace (H3)
Změna pohybových návyků a ergonomie pomáhá nejen léčbě, ale i prevenci problémů s ploténkami (Adams & Roughley, 2006):
Pozor na zavádějící informace slibující zázračnou léčbu výhřezu meziobratlové ploténky bez operace bez vědecké podpory. Správná léčba vyžaduje systematický a dlouhodobý přístup.
Jak vám mohu osobně pomoci?
V mé praxi využívám ověřené metody léčby výhřezu meziobratlové ploténky bez operace. Každému pacientovi sestavím individuální plán, který zaručí nejlepší výsledky bez nutnosti operace. Pro více informací či konzultaci mě neváhejte kontaktovat zde.
Závěr
Léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operace je efektivní cestou k odstranění bolesti zad a návratu k aktivnímu životu. Pokud vás trápí podobné problémy, rád vám pomohu zvládnout je vědecky podloženými metodami bez operace.
Odkazy na vědecké studie:
Brinjikji, W., et al. (2015). Systematic Literature Review of Imaging Features of Spinal Degeneration in Asymptomatic Populations. AJNR American Journal of Neuroradiology.
Chou, R., et al. (2009). Diagnosis and treatment of low back pain: a joint clinical practice guideline. Annals of Internal Medicine.
Kjaer, P., et al. (2010). Exercise therapy for low back pain. Cochrane Database of Systematic Reviews.
Adams, M. A., & Roughley, P. J. (2006). What is intervertebral disc degeneration, and what causes it? Spine.
Deyo, R. A., et al. (2015). Surgery versus nonoperative treatment for lumbar disk herniation. Clinical Orthopaedics and Related Research.
Léčba výhřezu meziobratlové ploténky bez operacePo přístupu fysioterapie redukce výhřezu plotýnky bederní páteře po konzervativní léčbě
Vertebral Body Tethering (VBT): Moderní metoda léčby adolescentní idiopatické skoliózy
Vertebral Body Tethering (VBT) představuje inovativní a stále populárnější metodu léčby adolescentní idiopatické skoliózy (AIS). Tato metoda nabízí atraktivní alternativu k tradičním chirurgickým postupům, jako je spinální fúze, která trvale omezuje pohyblivost páteře. Díky svému jedinečnému přístupu může VBT zachovat přirozený pohyb a podpořit aktivní životní styl pacienta.
Co je Vertebral Body Tethering (VBT)?
VBT, známá také jako metoda růstové modulace, využívá princip Hueter-Volkmannova zákona, který říká, že komprese růstové ploténky obratle zpomaluje její růst. Během operace se na páteř aplikuje pružné lano (tether), které mírně stlačuje konvexní stranu zakřivení, čímž zpomaluje růst v této oblasti a umožňuje postupnou korekci deformity.
VBT je vhodná pro pacienty, kteří mají stále vysoký růstový potenciál, obvykle ve věku od 10 do 15 let, s Cobbovým úhlem mezi 30° až 65°. Klíčovým faktorem úspěšnosti metody je také skeletální nezralost pacienta. Proto je důležité pečlivé předoperační hodnocení, včetně posouzení věku kostního zrání podle Risserovy škály (více o této metodě zde).
Výhody Vertebral Body Tetheringu
Zachování pohyblivosti páteře Hlavní výhodou VBT oproti spinální fúzi je zachování přirozeného pohybu. Tato pohyblivost vede ke zlepšené kvalitě života pacientů a umožňuje jim pokračovat v aktivním životním stylu (více o pohyblivosti páteře zde).
Minimální invazivita Operace využívá přední přístup k páteři, což znamená menší chirurgické řezy, snížení pooperační bolesti a rychlejší rekonvalescenci. O této technice se můžete dozvědět více na stránkách Cleveland Clinic.
Postupná korekce deformity Korekce skoliózy probíhá postupně během růstu dítěte, což umožňuje přirozenější přizpůsobení těla změnám zakřivení páteře. Podrobný mechanismus růstové modulace vysvětluje studie publikovaná v Journal of Spine Surgery.
Efektivita VBT
Studie opakovaně prokázaly, že VBT efektivně koriguje skoliózu. Podle rozsáhlé meta-analýzy zahrnující 622 pacientů došlo v průměru ke korekci hlavního zakřivení o 22,51° (více informací naleznete zde).
Další studie sledovala 57 pacientů po dobu 40 měsíců a zaznamenala pokles průměrného Cobbova úhlu z původních 40,4° na 13,8° (Journal of Pediatric Orthopaedics).
Možné komplikace a omezení metody
Ačkoliv je VBT slibnou technikou, nese s sebou určitá rizika:
Selhání tetheru – přetržení lana může vyžadovat další operační zákrok.
Překorigování zakřivení – vznik opačného zakřivení může negativně ovlivnit celkovou funkčnost.
Podrobnou analýzu rizik a komplikací poskytuje studie dostupná v časopise Spine.
Konzervativní strategie před operací
Před rozhodnutím pro chirurgické řešení by měly být vyčerpány konzervativní přístupy, mezi které patří zejména:
fyzioterapie zaměřená na posílení svalů a korekci držení těla,
pravidelné cvičení pomocí specializovaných metod (např. Spiral Stabilization, Schroth metoda),
používání speciálních korzetů, které pomáhají kontrolovat progresi zakřivení.
O konkrétních možnostech konzervativní léčby a jejich účinnosti se můžete dozvědět více na mém webu www.vladimirstaffa.cz.
Zvažujete operaci? Kontaktujte mě!
Pokud vy nebo někdo z vašich blízkých zvažujete možnosti léčby skoliózy a máte otázky ohledně Vertebral Body Tetheringu nebo jiných možností léčby, neváhejte mne kontaktovat. Nabízím odbornou konzultaci a detailní vysvětlení všech dostupných možností léčby. Více informací naleznete na mém webu www.vladimirstaffa.cz.
Rozhodnutí by mělo vždy probíhat ve spolupráci se zkušeným specialistou na léčbu skoliózy (více o možnostech léčby zde).
skoliózaVBT_vertebral body tethering
Souhlas se soubory cookie
We use cookies to improve your experience on our site. By using our site, you consent to cookies.
