Chceš, aby tvůj pohybový systém fungoval lépe?
Pokud řešíš dlouhodobé bolesti zad, kloubů nebo se chceš bezpečně vrátit k pohybu, můžeme společně najít cestu.
Objednej se na vyšetření – pracuji s pohybem systémově, včetně nervového a imunitního systému, ne jen s „bolavým místem“.
📍 Praha
📞 +420 720 950 310
📧 v.staffa@icloud.com
🌐 www.vladimirstaffa.cz
6 faktů o tom, jak funguje pohybový systém
Pohybový systém si většina lidí představí jako svaly, šlachy a klouby. Moderní věda ale ukazuje, že to je jen část příběhu. Skutečný pohyb vzniká propojením těla, mozku a vnitřního stavu – systému, kterému v rehabilitaci říkáme trichotomie pohybu.
Tady je 6 faktů, které zásadně mění pohled na to, jak náš pohybový systém funguje.
1. Pohybový systém není jen tělo, ale triáda tělo–mozek–emoce
Pohyb je výsledek spolupráce tří složek:
- motorická (tělo) – svaly, šlachy, fascie, klouby, pákové poměry, síla a rozsah,
- kognitivní (mozek) – plánování, koordinace, motorická kontrola, učení,
- emočně-autonomní (vnitřní stav) – stres, emoce, vagus, dech, spánek.
Tomu říkáme trichotomie pohybu. Když se rozladí jedna část, přizpůsobí se celý pohybový systém – často formou kompenzací a bolesti.
2. Bolest mění motorickou kontrolu (i když je sval „silný“)
Výzkumy ukazují, že bolest mění způsob, jakým mozek řídí pohyb, a to někdy i dlouho poté, co akutní problém odezněl. Nejde tedy jen o „slabý sval“, ale o reorganizaci motorické kontroly.ScienceDirect
To znamená, že:
- tělo začne některé svaly „šetřit“ a jiné přetěžovat,
- mění se koordinace a časování aktivace,
- vznikají nové, často méně výhodné pohybové vzorce.
Proto při léčbě bolesti zad nebo krční páteře nestačí jen posilovat – je potřeba znovu „přeučit“ celý pohybový systém, včetně řízení z mozku.
Podrobněji se tomu věnuji v článku o bolesti zad a cvičení, který najdeš zde.
3. Pohybový systém se učí – stejně jako jazyk nebo hudební nástroj
Mozek si tvoří pohybové programy a s každým opakováním je upravuje. To je důvod, proč:
- špatné návyky (např. ochranné držení při bolesti) se mohou „zafixovat“,
- správně cílený trénink může obnovit funkci i tam, kde jsou roky obtíží.
Studie ukazují, že kombinace vzdělání o bolesti a cileného cvičení je účinnější než samotné cvičení – mozek lépe chápe, co se děje, a pohybový systém se učí funkčnějším způsobem.ResearchGate+1
4. Stres a emoce přímo ovlivňují pohybový systém
Chronický stres a emoční zátěž nejsou jen „v hlavě“. Přes autonomní nervový systém (sympatikus, parasympatikus, vagus) mění:
- svalový tonus,
- dechový vzorec,
- srdeční frekvenci,
- vnímání bolesti.
Výzkumy ukazují, že změny v autonomním nervovém systému souvisí s tím, jak mozek zpracovává pohyb, motorické učení i pozorování pohybu.Frontiers
Proto u lidí s chronickou bolestí nebo funkčními poruchami pohybu často neřešíme jen svaly, ale i dech, spánek, stres a bezpečí – jinak se pohybový systém nikdy skutečně „nepřeladí“.
5. Cvičení je jedna z nejlépe podložených intervencí – ale jen jako součást komplexního přístupu
Velké přehledové studie a metaanalýzy ukazují, že pohyb a cvičení patří mezi nejúčinnější nefarmakologické strategie pro léčbu chronické bolesti zad – i když efekty jsou střední a musí být individualizované.Cochrane Library+1
Z toho plyne:
- samotné cvičení bez změny řízení pohybu a vnitřního stavu má omezený efekt,
- nejlepší výsledky má kombinace cvičení, edukace a práce se stresem,
- pohybový systém potřebuje čas a trpělivost – ne zázračný cvik.
6. Do pohybového systému patří i vagus a „biologie klidu“
V posledních letech se hodně zkoumá vagus nerve – hlavní nerv parasympatiku. Hraje roli v regulaci zánětu, nálady, stresu i motorického výkonu.PMC+1
Dobře naladěný vagový systém:
- zlepšuje regeneraci po zátěži,
- snižuje vnímanou bolest,
- podporuje schopnost učit se novým pohybovým vzorcům,
- stabilizuje vnitřní prostředí, ve kterém pohybový systém funguje.
Proto v moderní rehabilitaci už není „dýchání“ jen relaxační vsuvka, ale plnohodnotný nástroj, jak ovlivnit fungování celého pohybového systému.
Závěr: pohybový systém je dialog, ne stroj
Pohybový systém není jen soustava svalů. Je to dialog těla, mozku a vnitřního stavu.
Pokud chceme trvale ovlivnit bolest, výkon nebo prevenci zranění, musíme pracovat se všemi třemi složkami současně – s motorikou, kognicí i autonomní regulací.
Článek o bolesti zadhttps://vladimirstaffa.cz/blog-vladimirstaffa-cz-bolesti-zad/
– pro pasáže o bolesti zad, cvičení a pohybových stereotypech.
Homepage / objednáníhttps://vladimirstaffa.cz/
Zde naleznete něklik článků na toto téma z respektovaného portálu PUBMED
- Motor control & pain
Hodges PW. Pain and motor control: From the laboratory to rehabilitation. Pain. 2011. ScienceDirect
2. Cvičení u chronické bolesti zad
Hayden JA et al. Exercise therapy for chronic low back pain. Cochrane Database Syst Rev. 2021. Cochrane Library
3. Autonomní nervový systém a pohyb/pozorování pohybu
Collet C et al. Autonomic nervous system correlates in movement observation and motor imagery. Front Hum Neurosci. 2013. Frontiers
4. Vagus, ANS a regulace organismu
Cerritelli F et al. A review on the vagus nerve and autonomic nervous system. 2021. PMC
Chceš, aby tvůj pohybový systém fungoval lépe?
Pokud řešíš dlouhodobé bolesti zad, kloubů nebo se chceš bezpečně vrátit k pohybu, můžeme společně najít cestu.
Objednej se na vyšetření – pracuji s pohybem systémově, včetně nervového a imunitního systému, ne jen s „bolavým místem“.
📍 Praha
📞 +420 720 950 310
📧 v.staffa@icloud.com
🌐 www.vladimirstaffa.cz