Menu
Blog

Prolongovaný sed a souvislost s bolestí zad či výhřezy plotýnek. Co na to říká věda?🧪

Prolongovaný sed a jeho souvislost s bolestí zad či výhřezem ploténky – co na to říká věda? Dnešní doba je charakterizována dlouhým…

27. 1. 2025

Prolongovaný sed a jeho souvislost s bolestí zad či výhřezem ploténky – co na to říká věda?

Dnešní doba je charakterizována dlouhým sezením – téměř každý to známe, v práci, doma u televize nebo při cestování autem. I když si to možná neuvědomujeme, náš pohybový aparát tím výrazně trpí. Zejména páteř je vystavena enormnímu tlaku, což může vést k bolesti zad a dokonce i k výhřezu meziobratlové ploténky. Jaké jsou důkazy z vědecké literatury a co s tím můžeme dělat?

Průměrná doba, kterou lidé stráví sezením během dne, se liší v závislosti na životním stylu, zaměstnání a kulturních zvyklostech. V České republice dostupné studie naznačují, že značná část populace tráví sezením významnou část dne.

Podle studie Evropského zdravotního rozhovoru (EHIS) z roku 2019 více než polovina dospělých ve věku 25–64 let uvedla, že se nevěnuje fyzické aktivitě ani jeden den v týdnu. Tato data naznačují převládající sedavý způsob života v české populaci.

SZÚ

Starší výzkum Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003 ukázal, že třetina Čechů ve věku 25 až 65 let tráví sezením osm hodin a více denně.

Novinky.cz

Je důležité poznamenat, že tato data jsou z různých časových období a metodik, což může ovlivnit přesnost a aktuálnost údajů. Nicméně obecně platí, že dlouhodobé sezení je spojeno s řadou zdravotních rizik, včetně obezity, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých typů rakoviny.

SZÚ

Pro snížení negativních dopadů sedavého způsobu života odborníci doporučují pravidelné přestávky během dne, zařazení fyzické aktivity a snížení celkového času stráveného sezením.

Jak vzniká výhřez ploténky?

Meziobratlové ploténky fungují jako tlumiče mezi obratli. Obsahují gelovité jádro (nucleus pulposus) obklopené pevnějším vazivovým prstencem (annulus fibrosus). Když sedíme příliš dlouho, zvyšuje se tlak na zadní část ploténky, což může vést k jejímu postupnému oslabování a prasknutí. Výsledkem je únik jádra ven – tedy výhřez, který může dráždit nervové kořeny a způsobovat silnou bolest, necitlivost nebo brnění v končetinách.

Podle studií McGill & Karpowicz, 2009Adams et al., 2006 se tlak na ploténky během dlouhého sezení výrazně zvyšuje, a to zejména při špatném držení těla.

Proč je sed tak nebezpečný?

Zdravá páteř potřebuje pohyb. Během chůze nebo cvičení se ploténky pravidelně zatěžují a uvolňují, čímž si zachovávají schopnost správně fungovat. Když ale trávíme většinu dne v sedě:

  • Dochází k dehydrataci plotének, což snižuje jejich odolnost vůči tlaku.
  • Svaly v oblasti středu těla (core) slábnou, což dále zvyšuje zátěž na páteř.
  • Kyčelní flexory se zkracují, což ovlivňuje správnou mechaniku pohybu.

Studie Comerford & Mottram, 2001 ukazuje, že kombinace oslabení stabilizačních svalů a dlouhého sezení zvyšuje riziko poruch meziobratlových plotének.

Jaké jsou příznaky výhřezu ploténky?

Výhřez meziobratlové ploténky může mít různé projevy v závislosti na stupni postižení:

  • Bolest v dolní části zad nebo krční páteře
  • Vyzařující bolest do nohy (ischias) nebo ruky
  • Snížená citlivost, brnění nebo mravenčení
  • Svalová slabost

Pokud se výhřez neléčí, může dojít k trvalému poškození nervů, což vyžaduje chirurgický zákrok.

Jak předcházet výhřezu ploténky?

Dobrá zpráva je, že většinu problémů lze eliminovat úpravou životního stylu. Klíčová opatření zahrnují:

1. Pravidelné přestávky v sedu

Ideálně bychom měli každých 30–45 minut vstát, projít se nebo se alespoň lehce protáhnout. Už krátká změna polohy může snížit tlak na páteř a zabránit přetížení plotének.

2. Správné držení těla

Při sezení je důležité mít rovná záda, opřené o opěrku židle, nohy pevně na zemi a monitor v úrovni očí. Ergonomická židle nebo bederní opěrka může pomoci udržet správné zakřivení páteře.

3. Cvičení na posílení středu těla

Silný core stabilizuje páteř a chrání ji před nadměrným tlakem. Osvědčené cviky zahrnují:

  • Plank (prkno) – posiluje hluboké břišní a zádové svaly.
  • Most (glute bridge) – aktivuje hýždě a stabilizuje dolní část zad.
  • Cvičení spirální stabilizace – podle Dr. Smíška se ukazuje jako efektivní prevence proti přetížení páteře.

4. Chůze a pohyb

Každodenní chůze (alespoň 8000–10 000 kroků) podporuje hydrataci plotének a pomáhá udržovat zdravou páteř.

5. Hydratace a výživa

Ploténky potřebují dostatečný přísun vody. Dehydratace snižuje jejich pružnost, čímž zvyšuje riziko výhřezu. Důležitý je i dostatek kolagenu a omega-3 mastných kyselin, které podporují zdraví pojivových tkání.

Co když už mám výhřez ploténky?

Pokud se objeví výhřez, není to vždy důvod k panice. Většina případů se dá zvládnout konzervativní léčbou:

  • Fyzioterapie – zaměřená na obnovu pohyblivosti a posílení oslabených svalů.
  • Protizánětlivá léčba – NSAID léky pomáhají zmírnit bolest a otok.
  • Individuální cvičební plán – vedený odborníkem, například podle metody Spirální stabilizace.

Pouze v těžkých případech se přistupuje k chirurgickému zákroku, například mikrodiscektomii.

Závěr

Dlouhodobé sezení je jedním z hlavních faktorů přispívajících k bolesti zad a výhřezu meziobratlové ploténky. Vědecké studie potvrzují, že kombinace správného pohybu, ergonomie a cíleného cvičení může výrazně snížit riziko těchto problémů. Nečekejte, až se objeví bolest – začněte se hýbat už dnes!

bolest zad
bolesti zad
výhřez plotýnky po konzervativní léčbě
výhřez plotýnky bederní páteře po konzervativní léčbě